Na Svátek Panny Marie Zázračné medaile 27. listopadu uplynulo 15 let, kdy byl ve věku 54 v Kapli Neposkvrněného početí Panny Marie (klášter, Vincentek) v Košiích pokřtěn můj křestní syn Tibor....
Na Svátek Panny Marie Zázračné medaile 27. listopadu uplynulo 15 let, kdy byl ve věku 54 v Kapli Neposkvrněného početí Panny Marie (klášter, Vincentek) v Košiích pokřtěn můj křestní syn Tibor....
SVĚDECTVÍ obrácení…..
BOŽÍ MILOSRDENSTVÍ V MÉM ŽIVOTĚ
V jeden den, mezi 11. až 16. červnem 2008, jsem po poslední z několika operací ležel na nemocniční posteli ve velkých bolestech a chtěl jsem ukončit svůj pozemský život. Poodepínal jsem se od přístrojů, lehl jsem si tak, jak si uléhají lidé, lépe řečeno, jak je ukládají do truhly.
Po nějaké době moje duchovní tělo ztratilo jakýkoli styk se zemskou přitažlivostí. Začal jsem se vznášet. Dole zůstalo moje fyzické tělo. Viděl jsem je z poměrně velké výšky. Byl jsem úplně mimo tělesno, v tom běžném pojetí. Měl jsem tělo, ale to nemělo takovou hmotnost jako na zemi. Vznášelo se. Nevěděl jsem jestli žiji, nebo už jsem po smrti, nebo jestli je to něco mezi tím. Po nějaké době jsem si na ten stav zvykl. Všude kolem byla různá světla a celé to postupně vytvářelo kopule a tunely nebo chodby, až zůstala jen jedna chodba vysvětlená světly.
Potom jsem opět na čas znejistěl a nevěděl, jestli jsem ještě v životě, nebo je už úplně konec. To všechno se událo za pomalu se zesilujícího hukotu. Podobného jako když jdete za větru po lese.
V té chvíli se na velkých tabulích jako zrcadla nebo něco podobného začal promítat můj život v půlkruhu přede mnou. Všechny obrázky běžely poměrně rychle, ve velkém tempu. Byly tam obrázky z dětství a dospívání. Vyjevovaly se mi známé i neznámé bytosti, které jsem potkal. Nejvíce se mi ukazovaly události z mého prvního manželství. Zajímavé bylo, že obrázky, které běžely poměrně velkou rychlostí, se zastavovaly na obraze mé první manželky. Viděl jsem ji v nejrůznějších situacích, které jsme spolu zažili, příhody v přírodě, v budovách, ve vlaku a všude. Obrázky šly, pokud se dobře pamatuji od přítomnosti do minulosti.
Nastalo ticho a tma. Všechny obrázky s mojí bývalou manželkou z prvního manželství zmizely. Tehdy jsem ji poprosil o odpuštění za všechno, čím jsem jí ublížil. Potom jsem jí i já odpustil všechno, co jsem pociťoval jako „křivdu“ a začal jsem se modlit Otče náš...
Když jsem se domodlil až k Amen, opět se objevovala světla a pak byla zase úplná tma a ticho. Cítil jsem, jak se přemísťuji v tom stavu bez zemské přitažlivosti. Zastavil jsem na místě a po chvíli se na pravé straně u mně začala hromadit síla.
Taková jako magnetismus a elektřina, obě smíšené v sobě, neodolatelná, přitažlivá síla, která mě silně přitahovala a já jsem čekal, že mě úplně pohltí.. Po čase to nabylo i viditelnou podobu, jako směs tmavě a světle šedých hvězdiček, záblesků. Všechno se to dělo za zesilujícího se hukotu.
Po chvíli se v tom sloupu nebo mraku vyjevila Boží tvář v obrovském světle, které bylo před tou tváří. Bylo to světlo, které vycházelo jakoby z miliardy briliantů, bylo nepředstavitelně krásné, ale neoslepovalo oči, a za tím světlem, září, byla překrásná Tvář. Souměrná tvář.
Já jsem hleděl do toho světla, neboť postupně se moje duchovní tělo obrátilo tak, že jsem se díval přímo do té záře a cítil jsem, jak se na mě zpoza toho světla dívá.
Celým mým tělem od nohou až k hlavě postupně prošlo tak nepopsatelné blaho, blažený pocit, který jsem ještě na zemi nezažil. Slast jako nejtěžší zamilovanost, láska, líbeznost, pocit, který se vůbec nedá popsat. Pak jsem se ještě více začal přibližovat k Boží tváři. V jednom okamžiku se přibližování zastavilo.
Díval jsem se do té nepopsatelné krásné záře před tváří Boha. Všechno ztichlo a v tom zazněl nádherný hlas, těžko říct jestli mužský nebo ženský, ale mně se zdál spíše mužský, který řekl:
„
Budeš žít“
Poté, co zaznělo „Budeš žít“, se postupně hukot jako silný vítr začal utišovat, proměnil se na slabý vánek, až zůstalo stále větší ticho, nakonec všechno úplně ztichlo.
Boží tvář a všechna světla se začala stále více vzdalovat, až nastala úplná tma. Já jsem v tom tichu a naprosté tmě cítil, jak se přemisťuji nad místo, kde leželo na posteli mé fyzické tělo.
Když jsem se dostal nad své tělo, začal jsem klesat až k němu a postupně jsem se vracel do fyzického těla. Nakonec jsem do něj úplně vešel. Když jsem byl ve svém těle už delší dobu, zjistil jsem, že bolestivý bod v páteři, který byl bolestivý od dob jedné velké hádky s první manželkou a který se stal před 27 lety, mě už nebolí. Také se mi uvolnilo sevření srdce, které jsem měl od rozvodu prvního manželství. Od toho dne se můj stav začal zlepšovat a na sebevraždu jsem už nepomyslel. Od června 2008 jsem zažil neuvěřitelné zážitky.
Bože, děkuji....., mnohá jsou Tvá díla Pane, všechno jsi moudře učinil.
Bůh se nezlobí. Bůh čeká.
***********************************
Byl jsem vychovávaný jako ateista, ale měl jsem v životě několik setkání s vírou, ale mé srdce bylo zavřené, nevnímavé. Po tomto zážitku mi Pán umožnil potkat lidi, kteří mi pomohli pochopit i rozumem obsah zjevení a tajemství víry. Sestřička z řádu Dcer křesťanské lásky sv. Vincenta de Paul, Augustina, mě připravovala na přijetí svátosti křtu a to byla moje největší touha.
A tak s velkou radostí v srdci oznamuji, že jsem dne 27.11.2009 přijal svátost křtu, biřmování a Eucharistie. Není možné slovy vyjádřit vděk Pánu Bohu za tyto dary...
Tibor Ž.
Převzato z facebooku Mária Bartková
https://www.facebook.com/…456
br>
Převzato z
Mária Bartková
