Když Panna Maria dala svatému Juanu Diegovi znamení, které biskup požadoval, trvala na důležitosti vybudování kaple jako místa, kde se projevuje nanejvýš milosrdná Boží láska:
„Můj nejmladší synu, tyto rozličné druhy květin jsou důkazem, znamením, které přineseš biskupovi. Vyřídíš mu ode mne, že v nich má vidět mé přání, a proto má splnit mé přání, mou vůli. V tebe, který jsi mým poslem, v tebe vkládám svou naprostou důvěru. A přísně nařizuji, abys jen ty v biskupově přítomnosti otevřel svou tilmu a ukázal mu, co neseš, a všechno mu přesně vypověděl. Povíš mu, že jsem ti přikázala vystoupit na vrchol tohoto nevelkého pahorku a natrhat květiny, a vylíčíš mu všechno, co jsi viděl a obdivoval, malou svatyňku, o niž žádám“ (Nican Mopohua, č. 137-142).
Od doby zjevení Panny Marie Guadalupské a uctívání jejího zázračného obrazu v celé řadě kaplí a kostelů postavených v okolí hory Tepeyac úcta k Panně Marii vskutku napomáhá hlubokému a bohatému životu modlitby a bohoslužby. Všechno, co souvisí se zjeveními, nakonec směřuje ke zřízení kaple jako poutního místa, místa důvěrného setkání s Pánem skrze rozjímání o Jeho panenské Matce.
Prezentace znamení biskupu Juanovi de Zumárraga je pozoruhodná:
„
I otevřel svůj bílý plášť, z nějž se vysypaly květiny. A všechny rozličné květy, podobné těm z Kastilie, spadly na zem. Tehdy a tam se jeho tilma stala znamením, tam se najednou objevil milovaný obraz Marie, vždy Panny a Matky Boží, v podobě a vyobrazení, v němž je teď, kde je uchována její milovaná svatyňka, ve svatyni na Tepeyaku, který se nazývá Guadalupe… Biskup vstal, odvázal oděv Juana Diega, na němž se zjevilo ctihodné znamení Královny nebes, který měl uvázán kolem krku, vzal ho a umístil ve své soukromé kapli. Juan Diego zůstal ten den v domě biskupa, který ho tam ještě zdržoval. Druhý den mu [biskup] řekl: ,Pojďme, ukážeš mi, kde si nebeská Královna přeje podle své ctihodné vůle postavit svou kapliʻ“ (Nican Mopohua, no. 137-142).
Máme-li být posly Panny Marie, musejí být naše srdce spojena s jejím Neposkvrněným Srdcem. Vybudujme tedy ve svých srdcích „malou svatyňku“ Panny Marie Guadalupské a dejme duchovní tilmu na místo, na němž při vnitřní kontemplaci jejího mateřského pohledu připraví naše srdce k pouti na svaté místo, kde se můžeme opravdu setkat s jejím božským Synem Ježíšem Kristem, dokonaleji Ho poznávat a vroucněji Ho milovat, zejména ve svátostech pokání a Eucharistie.
Na takovou pouť vás zvu.
V kostele na poutním místě Panny Marie Guadalupské v La Crosse ve Wisconsinu dne 12. prosince při mši svaté ve 12.15 místního času vykonám oficiální úkon zasvěcení Panně Marii Guadalupské. Udělejte si pouť na toto poutní místo.
Připojte se ten den ke mně. Povzbuzujte druhé, aby udělali totéž. Doufám, že se vám to podaří a že toto zasvěcení vykonáte spolu se mnou.
Tento kostel je Vatikánem schváleným poutním místem spojeným s bazilikou Panny Marie Větší v Římě a s bazilikou Panny Marie Guadalupské v Mexico City. Toto spojení znamená, že každý, kdo vykoná pouť na toto poutní místo, obdrží stejné milosti a požehnání, jako by se zúčastnil pouti do těchto bazilik.
Raymond Leo kardinál Burke
Překlad Lucie Cekotová
Převzato z
www.duseahvezdy.cz/,
článek
Třináctá úvaha k novéně k Panně Marii Guadalupské z 28. 11. 2024 naleznete
zde.
MODLITBA NOVÉNY
a další odkazy
https://www.fatym.com/view.php?nazevclanku=kardinal-leo-burke-devitimesicni-novena-k-panne-marii-guadalupske&cisloclanku=2024030093