O víkendu od 15.11. do 17.11. se na faře v Jeníkově uskutečnil již druhý víkend vaření pro holky z farnosti Jeníkov a okolí. A jak jsme tento víkend prožily tentokrát si můžete přečíst v následujícím článku.
Tentokrát mělo naše setkání s holkama hned několik dramatických dějství. První začalo kousek za Brnem, kdy jsme se v pátek po 14:00 hodině dostaly na dálnici do kolony a posouvaly se pouze takříkajíc krokem. Sen o brzkém dojezdu na faru v Jeníkově se pomalu začal rozplývat. V Jihlavě jsme ještě měly nabírat našeho hosta pro tento víkend. Ukázalo se, že zaparkovat auto na delší dobu v Jihlavě bez toho, aniž bychom za to musely zaplatit je zcela nemožné. Celou situaci zachránili premonstrátit,když nás nechali zaparkovat auto u jejich kostela. Takže téměř s dalším asi hodinovým zpožděním jsme vyrazily směr Havlíčkův Brod, kde jsme ještě přibraly do auta dvě holky, které jsem na víkend pozvala. A po 18:00 hodině jsme konečně nabraly tu správnou rychlost a vyrazily směr Jeníkov, kam jsme přijely ve 21:00 hodin.
Druhé dějství našeho dramatu začalo hned po příjezdu na faru, kde už na nás čekalo 5 holek, které však byly tak rozdováděné, že se nám je stěží podařilo uklidnit. Navíc jsem zjistila, že kotel je téměř vyhaslí, takže moje první kroky směřovaly do kotelny rychle zatopit a pak už nás po vyskládání auta čekala společná večeře a krátké povídání, které bylo zakončeno modlitbou.
V sobotu ráno jsme se sešly před kostelem na rozcvičku, při které jsme se naučily jednu ukazovací písničku. Pak někteří zatoužily po běhu kolem kostela a potom už jsme šly do kostela, kde jsme se společně pomodlily ranní chvály a zazpívaly písničku. Také jsme nezapoměly na Pannu Marii a u obrazu Panny Marie - Matky Důvěry jsme se pomodlily desátek růžence, který se předmodlovala Pavlínka.
Poté jsme šly na faru, kde jsme si nachystaly snídani a řekly si, co nás dnes bude čekat.
Holky minulý víkend projevily zájem o pečení a tak jsme si na to pozvaly odborníka v osobě pani Magdalény z Vranova, která nás svým uměním provázela během skoro celého dne, především však dopoledne, kdy se připravovalo těsto na vánočky, dělalo se těsto na úlky a potom také na sladké brambory.
Starší holky se rozdělily do dvou týmů a pod vedením pani Magdy jim šla práce pěkně od ruky, takže před obědem už kromě vánoček, kde kynulo těsto bylo všechno hotové.
Mladší holky vykrajovaly v sále spolu s Irčou perníčky, které se také před obědem podařio úpéct. A i oni si dopoledne společně užily, což také můžete vidět na fotkách.
Po obědě se potom začaly dělat vánočky, které během dopoledne pěkně nakynuly. Holkám to šlo pěkně od ruky a tak nám zůstal ještě prostor i pro to, abychom na zahradě pohrabaly listí. Některým se moc nechtělo, ale nakonec jsme si i tuto chvíli pěkně užily a byly jsme rádi, že jsme mohly pomoci s podzimním úklidem zahrady a také jsme se mohly užít pěkné podzimní počasí a zadovádět si ve shrabaném listí.
Když už se venku setmělo, šly jsme na faru, kde pro nás paní Magda nachystala na talířky námi vyrobené cukroví, které jsme společně ochutnaly a daly si teplý čaj. Při tom jsme si také něco pověděly o liturgickém roku a o období, které nás za chvílí bude provázet a sice o adventu.
A protože jsme měly mít večer mši svatou v kostele, tak jsme se také naučily nebo zopakovaly několik písniček a vyrazily jsme do kostela, kde za námi přijel jeden kněz salesián z Teplic. Při mši svaté nám otec velmi pěkně vysvětlil ne zrovna lehké texty, které jsme slyšeli v bohoslužbě slova. Na modlitbu Otče náš jsme pak společně udělaly kolečko kolem obětního stolu a všichni se spojily v modlitbě, kterou nás naučil Pán Ježíš. Po mši svaté jsme se ještě společně pomodlily večerní chvály a opět zašly i za Pannou Marií.
Na faře jsme si pak společně daly večeři a zahrály si hru na bobříka mlčení. Některým to vydrželo docela dlouho a někteří se u toho i nasmály. Po večeři jsme se ještě pustily do zdobení perníčků. Pak už následovala jen večerní hygiena a šup do spacáku a spát.
V neděli ráno pak nastalo třetí dějství našeho dramatu. Původně jsme chtěly jet na mši svatou do Teplic, ale pak se to najednou nějak zamotalo a holky spolu s Irčou vyrazily na mši svatou pěšky do Duchcova. Já jsem ještě rychle dodělávala oběd a na poslední chvíli vyrážela na mši svatou autem. Nějak špatně jsme si to však vypočítaly a tak jsme dorazily v několika etapách, ale snad nám to Pán Bůh odpustí. Po mši svaté jsme se vrátily na faru, kde jsme začaly uklízet a chystat na oběd. A protože byl po obědě ještě čas, mohly si holky ještě i něco vyrobit. Já jsem mezi tím douklízela faru, pobalila věci do auta a pak nás už čekalo jen závěrečné zhodnocení celého víkendu a společná modlitba na závěr.
I přes tři dramatická dějství se nám víkend vydařil. Holky si mohly něco nového vyzkoušet a něco se naučit. Také jsme mohly prožít společné chvíle a něco se dozvědět. A k tomu všemu ještě zůstal čas na dětské dovádění.
A pokud vás článek nadchl a příště byste se k nám chtěly také přidat, tak vás zveme už na společné prožití silvestru v Jeníkově na faře 31.12.2024 a hned od 1.1.do 3.1. bude probíhat další víkend pro holky na faře a můžete se těšit na dalšího zajímavého hosta.
Bohu díky za společně prožité chvíle.
