
Neodmítám nikoho, kdo ke mně přichází s důvěrou v mou milosrdnou lásku. Mé náručí je otevřené, aby přijalo kající hříšníky do objetí mé milosrdné lásky ...
Má láska k tobě je stálá a neměnná. Nekolísá podle nálad či období. Má láska k tobě září a hoří jako stálý plamen, vysoký a jasný. Nikdy nepochybuj o mé lásce k tobě, lásce, která vítězí v tobě a kolem tebe, pokud ke mně přicházíš s důvěrou a odevzdáváš mi všechny své nemoci, své slabosti a dokonce své hříchy.
Nic nezarmucuje mé božské Srdce tolik jako pochybování o mé milosrdné lásce. Hřích ve všech jeho podobách a projevech mě uráží a trápí mé milující Srdce, ale
ten, kdo pochybuje o mé milosrdné lásce, mě zarmucuje způsobem, jaký si nedovedeš představit. Je to proto, že jsem láska sama. Mé milosrdenství je vyjádřením mé lásky k hříšníkům, a proto mé Srdce trpí, když se tito hříšníci přede mnou uzavírají a pochybují, že jsem láska a jsem připraven všechno odpustit.
Ať ti hřích nikdy není výmluvou pro to, abys zůstal ode mě vzdálen. Naopak, ať je ti důvodem přispěchat do mé přítomnosti. Tam, v mé přítomnosti, je hřích jako ve výhni stráven ohněm mé milosrdné lásky: duše je očištěna, uzdravena a navrácena do mého přátelství.
Neodmítám nikoho, kdo ke mně přichází s důvěrou v mou milosrdnou lásku. Mé náručí je otevřené, aby přijalo kající hříšníky do objetí mé milosrdné lásky, ba co více,
můj bok byl proboden, aby hříšníci mohli vstoupit do mého Srdce, jež jim je špitálem, útočištěm, místem uzdravení, občerstvení a svatosti, tedy oproštění se od všeho, co není slučitelné s mou láskou.
Převzato z
In sinu Jesu,
článek naleznete
zde.