Liturgické čtení z knihy Job - Job 3,1-3.11-17.20-23
Čtení z knihy Job.
Job otevřel svá ústa a proklel svůj den. Job se ujal slova a řekl: „Zhynout měl den, kdy jsem se narodil, a noc, která řekla: `Počat je chlapec.' Proč jsem nezemřel při východu z lůna, nevyšel z života, abych hned zhynul? Proč mně kolena vyšla v ústrety, proč prsy, aby mě kojily? Neboť nyní bych ležel v pokoji, spal bych a odpočíval s králi a rádci světa, kteří stavějí pro sebe hrobky, anebo s velmoži, kteří oplývají zlatem, stříbrem plní své domy. Nebo bych zmizel jako zahrabaný plod, jako nemluvňata, která nespatřila světlo, tam, kde přestává zuření zločinců, kde odpočívají ti, jimž ochably síly. Proč soužení dostávají světlo, a život ti, kdo mají zármutek v nitru, kdo touží po smrti, a ona nepřichází? Raději než poklady by ji vyhrabat chtěli, radovali by se až k jásotu, plesali by, kdyby nalezli hrob. To se stává muži, před nímž je skryto, co má dělat, kterého Bůh uzavřel ze všech stran.“
návod k použití liturgického textu
