O víkendu od 20.9. do 22.9. se na faře v Jeníkově uskutečnil první víkend vaření pro holky z farnosti Jeníkov a okolí. A jak jsme tento víkend prožily si můžete přečíst v následujícím článku.
Naše setkání začalo na faře v Jeníkově v pátek večer. I když jsme očekávaly více děvčat, tak nakonec přišla jen tři, ale to nám vůbec nevadilo, protože společně jsme prožily pěkné chvíle a dokonce jsme se i něco nového naučily a také dozvěděly.
Začaly jsme společnou večeři a potom jsme se přesunuly do kostela, kde jsme se společně pomodlily večerní chvály a zazpívaly pár písniček. A protože už bylo docela pozdě, tak jsme si na faře vyčistily zuby, nachystaly věci na spaní a šly spát, protože v sobotu nás čekal náročný den.
V sobotu ráno jsme se nejprve sešly na krátkou rozcvičku před kostelem, abychom protáhly své tělo a potom jsme šly do kostela na ranní modlitbu a také jsme se pomodlily desátek růžence, který holky vybraly, u Panny Marie - Matky Důvěry.
Cestou z kostela se holky chtěly stavit do "krámu", což je místní výraz pro obchod. Ten mohly navštívit, až splnily úkol. Modlily jsme se desátek růžence, "který tě Panno v nebi korunoval." Úkol zněl, že holky příjdou na to, do kterého z růženců tento desátek patří. Bylo to poměrně napínavé, ale dopadlo to dobře a holky zamířily do obchodu. Na snídani jsme pak měli párky a kakao a při snídani jsme se konečně také dozvěděly, co budeme vařit.
Rozdělily jsme se do tří týmů a pustily se do práce. Andrejka se pustila do dezertu s nazvem cheesecake. Anetka a Irča dělaly buchtu a potom se pustily do vaflí, které jsme měly k večeři. Já a Natka jsme dělaly sobotní oběd, kdy jsme vařily kapustovou polévku a rizoto. Práce nám šla pěkně od ruky a Bohu díky se nám i dařilo a tak jsme něco málo po dvanácté hodině mohly pozvat na oběd i chlapy, kteří pracují na přestavbě hospodářských budov na faře.
Po obědě jsme po sobě uklidily a za velké dopolední nasazení v kuchyni jsme měly osobní volno. Na další program jsme se potom sešly kolem třetí hodiny. A aby se nám to vaření neomrzelo, tak jsme odpoledne šly navážet dřevo do kotelny. A musím říct, že jsme s Irčou měly z holek opravdu velkou radost, protože se do vožení a skládání pustily s velkou chutí a nadšením a vydrželo jim to celou hodinu, co jsme dřevo navážely. A navozily jsme toho opravdu dost.
Po čtvrté hodině jsme si potom daly svačinu a vyrazily na mši svatou do Teplic. Při cestě zpět jsme navštivíly Penny market a koupily si za odměnu zmrzlinu. Potom jsme se vrátily na faru, kde jsme si daly večeři a nachystaly jsme dřevo a ostatní věci na večerní táborák. Poté jsme šly za celý krásný den poděkovat Pánu Bohu do kostela, kde jsme se pomodlily večerní chvály a opět si zazpívaly. Také na Pannu Marii jsme nezapoměly a pomodlily se ještě jeden desátek.
A protože už byla dost velká tma, zamířily jsme na farní zahradu, kde jsme si udělaly táborák a opekly si buřty. Také jsme společně shodnotily dnešní den a nechybělo ani duchovní slůvko, které patřilo svatému Matoušovi, který měl právě svátek. Po deváté hodině jsme pak šly na faru, kde jsme společně ochutnaly dezert, který dělala Andrejka, a který se ji moc povedl. Pak už byl čas na čištění zubů a na spaní, protože v neděli ráno jsme měly v plánu vyrazit na výlet do Prahy.
V neděli po snídani jsme Irču odvezly do Teplic na nádraží, protože musela odjet domů a my samy jsme pak pokračovaly nejprve na Vyšehrad, kde byla v devět hodin mše svatá. Po mši svaté se s námi zastavil místní pan farář a ptal se, odkud jsme, což mě velmi překvapilo, že se tak zajímal. Když jsem řekla, že z Jeníkova a že je to asi čtyři kilometry od Teplic, tak nám hned řekl, že on ví, kde Jeníkov je. Bylo to milé zastavení. Po mši svaté jsme si prohlédly baziliku i místní hřbitov, na kterém jsme našly hroby mnoha významných českých osobností. Pak jsme se autem přesunuly k Malostranskému náměstí, kde jsme nechaly auto a téměř sprintem se vydaly na Staroměstské náměstí, kde holky chtěly vidět orloj. No někteří sice nic neviděly pro velký dav lidí, ale Natka a Andrejka si to dokonce i vyfotili. A po tomto maratonu, jsme si zašly do McDonald, kde jsme si daly hamburger a hranolky. Pak nás Natka pomocí navigace vrátila zpět k autu, kde už na nás čekala jedna sestra boromejka, která nás krátce pozvala na zahradu a nabídla nám sušenky a vodu a chvíli si s námi povídala. Po čtrnácté hodině jsme se pak rozloučily a vyjely jsme směr Jeníkov.
Když jsme se vrátily na faru, tak jsme si daly pozdní oběd společně a také jsme ještě zvládly dojíst včerejší výborný dezert. Pak už jsme uklidily faru, zahrály si jednu hru, společně poděkovaly za pěkně prožitý víkend a společný čas a vyrazily jsme domů.
Pán Bůh zaplať za krásné počasí i za pěknou atmosféru po celý víkend na faře. Už teď se těšíme na příští společné setkání, které proběhne v listopadu.
