Všichni ti, kteří Boha nemilují, ale jen ze strachu z pekla odkládají své obrácení až do poslední chvíle svého života, si zaslouží velký trest Boží spravedlnosti a spásy nedosáhnou hned, až po těžkém utrpení v očistci.
Podobný příklad čteme při popisu života otce Jana Kornélia, horlivého apoštola svaté víry v Anglii. Spolu s dalšími výjimečnými ctnostmi tohoto Božího služebníka, vidíme jeho velké milosrdenství vůči duším trpícím v očistci.
Ještě vroucněji se modlil za ty lidi, které sám získal pro katolickou církev, protože je vnímal jako své duchovní děti, vůči nimž měl větší závazky. Každý den je různými způsoby podporoval. A tak, když si umyl ruce, přednesl žalm: „
Z hlubin volám, aby je Pán Bůh očistil od hříchů a přivedl k věčnému štěstí.“ Kromě častých modliteb každý týden sloužil čtyři mše svaté za zesnulé jako almužnu. Aby věděl, jak moc jim pomohl, Bůh dovolil některým duším, aby se mu zjevily, aby mu děkovaly za vysvobození z utrpení a zároveň ho prosily o pomoc.
Uvádíme zde jedno zjevení barona Sturtona, které bylo mezi katolíky v Anglii velmi známé. Uvádíme zde popis očité svědkyně Dorothy Arundeltové, dámy vysokého původu, velké zbožnosti, která se později stala řeholnicí.
„Jednoho dne moje matka požádala otce Corneliuse, aby slavil mši svatou za duši jejího prvního manžela, barona Johna Sturtona. Na této mši svaté byla přítomna celá naše rodina, asi 80 lidí. Během Mementa za zesnulé se páter Jan velmi dlouho modlil. Po mši svaté nám promluvil, přičemž jako text převzal tato slova z Písma svatého:
'
Blahoslavení mrtví, kteří umírají v Pánu.'
Řekl nám, že má zjevení: zdálo se mu, že před sebou vidí obrovský prostor jako ohnivý les a mezi plameny barona Sturtona, který si se stonáním a bolestí stěžuje na svůj špatný život, na svou lhostejnost k náboženství, zvláště když byl na královském dvoře. Obviňoval se z toho, že kvůli lidem navštěvoval protestantské kostely, přestože byl katolík, což vyvolalo u jeho příbuzných velké pohoršení. A nejvíce ho mrzelo, že byl jedním ze čtyřiceti sedmi členů, které vybrala královna Alžběta, aby odsoudili k smrti nevinnou Marii Stuartovou, královnu Skotů. Tento zločin mu způsobil tolik bolesti, že urychlil jeho smrt. Po tomto vyznání baron zvolal jako druhý Jób, slovy Písma svatého: ´Smilujte se! Smilujte se nade mnou, alespoň vy, přátelé, neboť se mě dotkla ruka Páně.' Když to řekl, zmizel.
Otec Jan hořce plakal, když nám vyprávěl toto vidění, a všichni jsme plakali s ním. Sakristán, který sloužil na mši a který byl později spolu s otcem Janem umučen pro svatou víru, a všichni přítomní na mši i já, jsme v té chvíli viděli na stěně, na které byl oltář, něco, co vypadalo jako záře ohně.
Abychom pochopili důvod přísného trestu této duše, můžeme citovat slova otce Williama Westena ze stejného řádu, který byl v době smrti barona Sturtona v Londýně.
Říká, že tento pán, nejenže měl v domě katolického kněze, což ho tehdy vystavilo velkému nebezpečí, sám žil jako protestant, odkládajíc své obrácení až do smrti; ale nemohl to udělat, protože nějakou náhodou, když byl kněz nepřítomen, ho smrt překvapila.
Bůh mu však ve svém milosrdenství dal upřímnou lítost nad jeho hříchy. Svolal k sobě celou rodinu a prohlásil, že chce zemřít jako dítě katolické církve, protože jiné pravé víry, kde by si člověk mohl zachránit duši, není.
Potom se s upřímným pokáním zřekl skandálu, který způsobil svým světským životem, zapomněl na Boha a na povinnosti náboženství a prohlásil, že toto neštěstí by rád oplakával krvavými slzami. Taková upřímná a šlechetná lítost ho zachránila před peklem, a když se postavil před Boží soud, zjistil, že soudce je milosrdný, ale zadostiučinění Boží spravedlnosti bylo třeba zaplatit v očistci těžkými mukami.“
Přeložil: Martin Handzuš – administrátor Facebook skupiny Verím v Očistec a modlím se za duše – přidejte se do skupiny a dozvíte se o očistci další zajímavé informace
Převzato z https://slovenskydohovorzarodinu.sk/,
článek ze 16. 9. 2024 naleznete
zde.
