Panelový Petiční stánek Stop Genocidě – za ochranu nenarozeného života proběhl v pátek 6.9. ve Znojmě na Komenského náměstí.
Organizátor petičního stánku
Jan Vrána, znojemský rodák, zhodnotil její průběh těmito slovy: "
Od Prahy po Ostravu klid a mír, rodné město na nás zhurta: „ty, ty, ty !“"
Příjezd již v 7, vše pak postaveno a auto odstaveno do 7:45, aby stánek zastihl školáky jdoucí do školy. Bratr Josef pomohl postavit stánek a odladit zvuk na mikrofonu - ukulele a reproduktoru. Tato sestava dnes byla poprvé v akci a, pokud mohu hodnotit, úspěšně.
Ráno byl na místě čilý ruch, i po 8. okolo procházelo mnoho tříd se svými vyučujícími pedagogy na tělocviky nebo na externí výuky.
Po deváté útlum asi do 11, pak počty lidí na náměstí opět vzrostly.
Chod petičního stánku doprovázen zpěvem s doprovodem, písně
Nechte je žít (P.Jančík) a
Neboj se nic (B.Fliedr) Sem tam jsem používal mikrofon k opatrným, laskavým výzvám k podpisu na petici za život, zřídkavý pozitivní ohlas. Negativní ohlasy na mikrofon, hudbu a zpěv jsem nezaznamenal.
Okolo 13:30 se mírumilovný průběh zvrtnul příchodem "paní ze školství". Tato dáma, se sama označila za věřící, ale je zásadně pro potraty, protože je to přece „
právo ženy“. Petiční stánek neváhala nazvat "
zhovadilostí" a dalšími šťavnatými nepublikovatelnými názvy. To jí však nestačilo. Popudilo jí, že se s ní začala hádat krom nás jiná paní, která byla pro život. Dala si předsevzetí, že "
nebude lhostejná" a tuto ohavnost „
vypakuje“ z tohoto místa.
Nejprve přivolala 2 strážníky městské policie. Ti však, po kontrole všech náležitostí, paní sdělili, že nejspíš bude vše v pořádku.
To však byla jen další voda na mlýn této osoby. Pod heslem, že když to nejde u kováříčka, půjde to u kováře, osobně běžela na radnici a předvedla tam docela určitě velice slušný agitační výkon. Přivedla starostu města a další asi 3 místostarosty. V mezičase ještě stačila sehnat fotografa jakýchsi místních novin.
Tato delegace se pak přihnala v patřičně nakvašené náladě. Na místo činu si vzala na pomoc tlupu svých zaměstnanců - strážníků městské policie. Začali ihned konat:
"
Kde máte povolení? Nemáte! Je to zábor, přestupek a veřejné pohoršení! Ihned to rozebírejte nebo vám to rozebereme my!..."
"
Moment,“ odpovídám. „
15 let a 1500 pravidelných akcí po celé republice, včetně Znojma, včetně judikátů a správních rozhodnutí, které jsem již strážníkům doložil, vám nestačí?“
Volám 112 a žádám ochranu.
Poté sděluji představitelům města: "
Odmítám cokoli udělat až do příjezdu PČR.“
Pohled upírám na starostu Znojma, který je bývalý kolega od mé mamky z práce. Před 20 lety na dědinské hospodě mamka vařila a on tam dělal „pingla“. Přikývl, že to chápe.
„
Budu pozdravovat mamku,“ říkám na oplátku.
„
A kdo jste ?“ Ptá se, protože přece jen jsem mu povědomý.
„
Jenda Vranů", odpovídám.
„
Aha“, usmívá se nesměle.
Vím, že s mamkou vycházel dobře.
Jeho kolegové si všimli, že jsme tak trochu známí a byli již mírnější. Navrhli „smírné řešení“. Totiž, zda bych byl ochoten ty panely sundat. Řekl jsem, že sundám celý stánek i stolky odvezu, ale až ve 4 hodiny, což je plánované ukončení akce…
Po příjezdu PČR se již vše řešilo věcně. Velící příslušník však ještě chtěl mít jistotu, zda se tu skrytě nepropaguje nacismus a dal prověřit „hakenkreuz“ na panelu vysvětlující druh genocidy národního socialismu. Přivolaný specialista z kriminálky po svém příjezdu příslušníkům konstatoval, že je to v pořádku, toto není propagace, je to jako obrázek v učebnici o nacismu… Domluveno, oznámení věci půjde do správního řízení, kde se to podrobněji prošetří a policie odchází.
A vedení města? Potichu se již dříve vytratilo a s nimi i paní „ze školství“, která byla viditelně spokojená jaké množství veřejných činitelů koná na její popud a všem těmto zeširoka děkovala, jistá si předem svého vítězství.
Glosy: paní, která podepsala petici, když viděla velký počet policistů udiveně podotkla: „
Prosím vás, co se to tu děje? Kdyby se tu našla mrtvola, tak jich tu tolik nebude...“
Z reakcí: Starší pán podepsal petici se slovy: „
Toto určitě musím podepsat, jsem biolog“.
Těch pozitivních reakcí tam bylo více, např. delší rozhovor s partou asi 5 studentů, kteří se živě zajímali o téma.
Jedna paní, petentka, se svěřila, že delší čas prostituuje svému bývalému manželovi, aby lépe zabezpečila své 4 děti, ale s tím již chce učinit konec: "
Udělala jsem průlomové rozhodnutí, tento stav mě totiž duševně a duchovně ničí, nemá se to tak dělat. Jsem moc ráda, že jsem vás tu potkala a mohla se přidat k petici a vidět tu výstavu, potvrzuje mi to, že moje rozhodnutí je správné."
2 studentky stojí u stolku a s hlasitě obhajují potraty ve smyslu: „
Všechny holky jsou pro potraty“. Najednou mezi ně vkráčí třetí dívka s úsměvem jako sluníčko se ptá: „
Jé, petice pro život, mohu podepsat?“
„
To snad ne“, promítlo se na tvářích studentek. Evidentně nechápaly, jak může být mladá, pohledná holka proti potratům.
Na závěr ve mne zůstala nevyřešená otázka:
Mám sem po tomto incidentu přijet na vinobraní, které bude o týden později a kdepak seženu dobrovolníka? Tu jde zrovna kolem paní doktorka v důchodu, kterou znám z kostela a říká mi: „
To je dobře, že tu takovou výstavu děláte, ale mělo by to tu být i o vinobraní, aby to co nejvíce lidí vidělo."
„
Paní doktorko", odpovídám, „
vy mi mluvíte z duše. A pomůžete mi s touto výstavou o vinobraní? Můžete sem tam rozdat leták a hlavně lidem poskytnout osobní rozhovor.“ Ptám se.
„
Proč ne, pomohu ráda,“ odpoví paní doktorka. Tak tedy domluveno.
Na závěr máme tak velké povzbuzení. Bohu chvála.
Statistika: Akce trvala od 7:30 do 16 hod. Panely a stánek vidělo odhadem 500 studentů, 1000 dalších kolemjdoucích a asi 100 olašských cikánů ze Znojma.
Počet přivolaných příslušníků policie a města: cca 20
Za spolek Stop Genocidě: 1 organizátor na místě
30 podpisů, rozdaných 100 letáků, 12 modelů miminek
Počty zvlášť dobrých reakcí: více než 7, což je (v naší tabulce dobrých reakcí hodnoceno jako) Super.
Jan Vrána, organizátor petičního stánku
https://stop-genocide.cz/Akce/1568