V úvodní modlitbě ve mši svaté prosíme za něco, s čím do celé mše svaté jdeme. Je to taková ústřední prosba pro celý týden, proto je také důležité se k ní vracet v dalších dnech ať už v rozjímání nebo že se to takto během týdne člověk pomodlí.
Bože, v tobě je plnost všeho dobra;
vlož do našich srdcí lásku k tvému jménu,
rozmnož naši oddanost k tobě
a posiluj naši vytrvalost,
ať v nás roste a trvá všechno dobré.
Dnes jsme tam slyšeli čtyři prosby:
Ta první:
„…Bože, vlož do našich srdcí lásku k tvému jménu“ – stálo by to za to popřemýšlet, s jakou láskou beru jméno Bůh, Ježíš, jestli ho vyslovuji s úctou, jestli On z toho může poznat, že Ho mám rád?
Druhá prosba:
„rozmnož, Bože, naši oddanost k tobě“ – kdo má oddanost k Bohu, u toho je poznat, že tu oddanost žije. Oddanost k Bohu nás vede k tomu, že vnášíme do života to, co se může Bohu líbit.
Třetí prosba:
„posiluj naši vytrvalost“ – víme, že to je důležité, protože mnozí dobře začali a mnohdy člověk třeba i z pohodlnosti nebo jiných důvodů slevuje a tu vytrvalost ztrácí.
Čtvrtá prosba:
„ať v nás roste a trvá všechno dobré“ – to dobré, co už jsme někdy dosáhli, má trvat a růst. Jestliže už jsme se třeba kdysi víc modlili, nebo byli vlídnější, ochotnější něco dobrého konat, tak tady právě prosíme, ať to trvá a ať se to ještě zlepšuje. Je to na místě takto prosit a je na místě si uvědomovat, že ten vzácný čas, co nám Pán Bůh dává, nám nedává na to, abychom to nějak přežili, promarnili, ale abychom pracovali na těchto skutečnostech, za které se zvlášť dnes modlíme.
Amen.
