
Soluňáci v Jeníkově pobývali od úterý 23. do neděle 28. července. Přinášíme zprávy o tom, co prožili.
Soluňáci mívají jako duchovní společenství při svém pobytu v Jeníkově svůj tradiční pořad modliteb - nešpory, kompletář,
ranní chvály, rozjímání na zadané téma, po snídani přednáška - letos ji tvořila předčítaná četba z knihy o svatém otci Piovi z Pietrelciny. Některá odpoledne bývá příležitost i k soukromé adoraci před Nejsvětější svátostí. Jedním z cílů týdne bývají i tradiční bohoslužby na místech misijního území farností Jeníkov a Zabrušany. To vše soluňáci aktivně naplňovali i letos. Navíc otec Marek tento rok pro soluňáky připravil velmi neobyčejný úkol: vyrobit veliký dřevěný kříž a zasadit ho na vrchol jednoho z kopců Českého středohoří - na Chotyni.
Myšlenka postavit tam kříž přišla k otci Markovi během letošních letních prázdnin. Trávil je v Jeníkově s mládeží znojemského okresu a s laickými služebníky FATYMu. Chotyni jsme s ním v ty dny navštívili na jednom z našich výletních výjezdů. Nalezli jsme tam ležet torzo dřevěného kříže, který prý ještě nedávno byl stojící pěkně vidět z nedaleké dálnice. Celá výprava na jaře zborcení kříže považovala za neblahou ztrátu. A tak se začalo hned jednat a podnikat kroky pro vznik nového kříže, který by mohli uskutečnit soluňáci. Na obecním úřadě ve Rtyni se pro to podařilo získat povolení a navíc se tam i osvětlilo, že kříž, který stál na kopci od roku 2003, nechal postavit jeden manželský pár na poděkování Bohu, poté co v loďce na řece vyvázl z nebezpečné situace. Manželka později přeživši svého manžela byla o zamýšlené akci zpravena a na dálku vyjádřila zamýšlené obnově zborceného kříže svou přízeň.
Stavitelem kříže otec Marek pověřil zkušeného Josefa Vránu. (Má za sebou mj. i soluňáckou stavbu podobného kříže ve farním štítarském lese letos na jaře). Na něm bylo pro to vše vymyslet i zrealizovat za pomoci soluňáků. Jelikož na vrchol Chotyně nevede žádná cesta, pouze na východním svahu je málo znatelná strmá pěšina, bylo by pro naše poměry těžko myslitelné dopravit tam vyhotovený kříž z dílny. Proto se Josef rozhodl vyhotovit kříž ze stromů, které je možno pokácet poblíž zalesněného vrcholu. Podobně náročné by bylo vynášet do příkrého svahu pytle s cementem. Proto místo toho naplánoval ukotvení kříže v zemi pomocí násypu kamenů, které se pod vrcholem nacházely v nahodilých hromadách. Svahem nahoru jsme tedy vynášeli pouze železné traverzy na kotvu kříže a nářadí. Kříž se nám podařilo vztyčit na třetí den práce - v pátek okolo poledne. Poté jsme si u něj s otcem Markem vykonali krátkou pobožnost a vložili do něj dotykem ruky své prosby.
V pátek jsme ještě využili pozvání místní farnice do teplického divadla na generalku muzikalovych melodii, při ktere severočeský orchestr zkoušel na festival v Krumlove.
V sobotu jsme na doporučení jedné sestry podnikli výpravu na kopec
Jedovina prohlédnout si pozůstatky kaple sv. Jana Křtitele.
V neděli se soluňáci v souvislosti s návštěvou nuncia Mons. Okola zapojili do přípravy a úklidu fary.
Fotografie, na nichž jsou zachyceni soluňáci při stavění kříže na Chotyni, možno vidět zde.
Více fotek ze soluňáckého misijního týdne v Jeníkově 2024 naleznete zde: