Možná jste si všimli, že dnešní úvodní modlitba ke mši svaté je jinak složená modlitba než ty ostatní.
Svatý Bože, dej,
ať jsme naplněni úctou a láskou k tobě;
vždyť ty nás stále miluješ,
staráš se o nás jako Otec
a nikdy nás nepřestáváš vést.
Možná jste si všimli, že dnešní úvodní modlitba ke mši svaté je jinak složená modlitba než ty ostatní. Začíná se tím, že je tam prosba za dvě skutečnosti: „ať jsme naplněni úctou a láskou k tobě, Bože“. Být naplněn znamená, že tam není místo pro nic dalšího. Být naplněn úctou k Bohu, to nás vede k tomu, že ho nechceme nějakým způsobem urážet, že ho chceme stále oslavovat. Být naplněn láskou k Bohu znamená, že stále chceme, aby zakoušel, že ho máme rádi.
A pak jsou tam tři důvody, proč o to stojíme a proč je to správně, abychom stáli o to být naplněni úctou a láskou k Bohu:
1. důvod: protože nás stále miluješ – někteří pro to zatím ještě nemají probuzené vnímání, že by vnímali tu Boží lásku, ale my věřící už bychom to měli zakoušet. Je tady tolik důvodů vidět, že Bůh nás má rád.
2. důvod: „staráš se o nás jako Otec“ – Bůh nám všechno dal – nejen život, ale všechno potřebné k životu, abychom měli co jíst, aby bylo teplo, světlo, prší v pravý čas, dokonce nám dává lidi kolem nás,… Stará se o nás jako Otec, to je důvod, že chceme být naplněni úctou a láskou k němu.
3. důvod: „nikdy nás nepřestáváš vést“ – jak nás Pán Bůh vede? Třeba skrze Církev, která nám stále připomíná, že máme být lidmi, kteří v Boha důvěřují, kteří ho neurážejí, kteří zachovávají Desatero.
Když to pak ještě budete promýšlet, tak je tam ještě 4. důvod, a to hned v úvodním oslovení: „svatý Bože“. Už ta svatost Boha nás vede k tomu, že toužíme před ním být naplněni úctou a láskou. Tato modlitba stojí za poměrně hlubší promyšlení, protože nám může napovědět hodně o tom, jak je možno uchopit náš život.
Amen.
