* Blíží se bouře, která ohrožuje oslabenou loď Církve.
* Chybí víra a úcta k Eucharistii a Panně Marii.
* Zlo se šíří ve světě a v Církvi, ale Ježíšovo Srdce bije láskou.
* V době bouře hledejme pokoj v Posvátné pauze a v Ježíšově Srdci.
Následující text napsal emeritní biskup z Tyleru v Texasu Joseph Strickland a poprvé jej uveřejnil na své webové stránce zde.
Záměry Hospodinovy platí věčně, úmysly jeho srdce po všechna pokolení. (6alm 33,11)
Blíží se bouřka - taková, jaké na zemi ještě nebylo. Církev, Kristova nevěsta, přežila již nemálo bouří a vichřic, a ačkoli mnohé z nich zanechaly loď občas poškozenou a nabírající vodu, mistr stavitel ji pokaždé obnovil - vyleštil dřevo a znovu ji udělal schopnou plavby. A ti, kteří se na lodi nacházeli,
i když jsou potrhaní a unavení, byli často požehnáni a uzdraveni naší požehnanou Matkou, která prochází mezi svými dětmi.
Takže, co je jiné na této bouři, která nyní přichází? Je to skutečnost, že tentokrát je samotná loď v tak oslabeném stavu způsobená skrytými hříchy a zkažeností ve svých posvátných síních, že už začala nabírat vodu a je špatně připravena na přežití bouře, která přichází. Takže když zlo dosáhne v Církvi a ve světě dosud nevídanou úroveň nasycení, loď je již tak ohrožena hříchem a zkázou, že jí hrozí převrácení.
Jak nám připomíná svatý Jan Bosco, existují dva pilíře, které sloužily k udržení lodě ve vzpřímené poloze v průběhu věků, a to jsou eucharistická přítomnost našeho Pána a úcta k naší Přesvaté Matce.
V současnosti však loď není tak pevně ukotvena na těchto pilířích jako v minulosti. Nedostatek nadpřirozené víry oslabil její vazby k eucharistickému pilíři a lhostejnost vůči naší Přesvaté Matce a ignorování jejich varování a napomenutí, jakož i odmítání uznat slova, která stále přináší, oslabily vazby k druhému pilíři. Proto bouře, která nyní přichází, přináší nevídané nebezpečí.
Mnozí řeknou – „
Proč si dělat starosti? Mistr stavitel lodí znovu obnoví svou nevěstu." Nyní však nadešel čas, kdy začneme přijímat plody toho, co jsme zaseli – a provaz milosrdenství, který se dlouho táhl z nebe na Zemi, je i nyní nahrazen provazem spravedlnosti.
Když se zlo ve světě zrychluje, neustále pokračuje, neúnavně kráčí na svém zdánlivě vítězném pochodu, a jak každý den posloucháme o nových zneužitích, nových skandálech, nových herezích v posvátných síních Církve, kde nás to nechává? Vyděšení? Zděšení?
Počkejte! Poslouchejte! Uklidněte se!
Neboť i když se rámus démonů stává ohlušujícím, pod nářky, kvílením, skřípěním a skřípáním lze nalézt hluboké ticho – posvátnou pauzu. A v tomto hlubokém tichu, které tvoří bariéru mezi vaší duší a světem, uslyšíte zvuk, když budete pozorně naslouchat – je to tlukot srdce! Je to Nejsvětější Srdce Ježíšovo.
Zlo kráčí neúprosně vpřed a každý den vycházejí na povrch nová zvěrstva a věřící se chvějí a ptají se, jestli to může být ještě horší. Odpověď zní: může a bude. Ale pod tím vším, v hlubokém tichu posvátné pauzy, můžete slyšet zvuk, budete-li jen poslouchat – tlukot Jeho Nejsvětějšího Srdce.
Ježíšovo srdce začalo bít rytmem lásky v Jeho dětské hrudi jen několik dní poté, co byl počat v Mariině lůně. Jeho srdce, lidské i božské, bilo dále během celého Jeho života na tomto světě. Během třiceti tří let Jeho srdce každým úderem ohlašovalo lásku až do strašného okamžiku Jeho smrti na kříži. Písmo nám říká, že při Jeho smrti se země otřásla v základech, protože Pán stvoření již více nedýchal. Celé stvoření vstoupilo do „posvátné pauzy“, když byl doslova odňat dech vesmíru. Byla to však jen přestávka - ničivá, ale pomíjitelná. Pán všeho vstal a jeho srdce začalo bít znovu.
Jeho srdce se nezastavilo od okamžiku Jeho zmrtvýchvstání, kdy Jeho srdce začalo znovu bít s takovou silou jako nikdy předtím, s takovou silou, s jakou bije srdce našeho Zmrtvýchvstalého Pána, který zvítězil nad hříchem a smrtí. Uplynulo dvacet století a přes to všechno Jeho srdce bije dál.
Ano, blíží se bouře, jakou na Zemi ještě nikdo neviděl. I když však nabírá na intenzitě, budete-li se cítit ohromeni – stačí se zastavit, pozastavit – a vstoupit do Posvátné pauzy. Svatá Margita Maria Alacoque řekla: „
Chápu, že úcta k Nejsvětějšímu Srdci je posledním úsilím Jeho lásky vůči křesťanům těchto posledních dnů, když jim nabízí předmět a prostředky, které jsou tak vypočtené, že je přesvědčí, aby Ho milovali.“
Nadcházející dny přinášejí věci, o kterých jsme si nikdy neuměli představit, že se budou dít v Pánově Církvi, ale nezoufejte! Zastavte se – pauza – zazní zvuk – je to tlukot Jeho srdce. Rozjímejme o Jeho Nejsvětějším Srdci. Veškerý chaos minulosti a stále větší chaos naší doby nikdy nepřekoná tlukot posvátného srdce, který vychází z Kristova srdce. Srdce Božího Syna nám přináší poselství, které se ozývá po celé věky: „
ztište se a vězte, že já jsem Bůh“
Když vykročíme do června, měsíce Nejsvětějšího Srdce, cítím silnou naléhavost pozvat nás všechny hlouběji do Kristova Nejsvětějšího Srdce. Žalm 33 hovoří o záměrech Božího srdce a připomíná nám, že jeho láska je věčná. Je nesmírně důležité, abychom se v době, kdy bouře nabírá na obrátkách, všichni stále více přibližovali k jeho Nejsvětějšímu Srdci a abychom znali Kristovo srdce, které je skutečně a plně přítomné v Eucharistii. Mnoho eucharistických zázraků v průběhu věků poukazuje na vtělené tělo Srdce našeho Pána. I nyní Jeho Nejsvětější Srdce pro nás krvácí, aby nás přiblížilo ke své eucharistické tváři. Nebuďme slepí a hluší vůči zázraku Ježíše Krista, který je skutečně přítomný při každé mši svaté, v každém svatostánku a na každém oltáři eucharistické adorace.
Tento měsíc ať začneme vstupovat do naší vlastní „Svaté pauzy“ a když uslyšíme tlukot Jeho Nejsvětějšího Srdce, ať se napijeme obrovského požehnání z vědomí, že Ježíš Kristus je s námi v bouři.
Biskup Joesph E. Strickland
Emeritní biskup
Zdroj:
https://www.lifesitenews.com/opinion/bishop-strickland-pause-and-listen-for-the-beating-of-our-lords-sacred-heart/, 5. 6. 2024
Převzato z
https://www.lifenews.sk/,
článek ze 6. 6. 2024 naleznete
zde.
