Svatí by raději zemřeli, než by žili bez růžence. Vskutku radikální tvrzení.
Ale svatí jsou všichni radikální. Existuje mnoho příkladů svatých, kteří i v současné době neváhali zemřít s růžencem v rukou. Ve dvacátých letech 20. století vypuklo v Mexiku povstání, které později přerostlo do války. Svatý Miguel de la Mora, člen Kolumbových rytířů, přelil krev, když ho zastřelili uprostřed modlitby růžence. Blahoslavený Miguel Pro byl během téhož konfliktu umučen pro víru a zabit popravčí četou. Jak stál před namířenými hlavněmi, roztáhl ruce a napodobil Ježíše visícího na kříži. V jedné ruce držel kříž, ve druhé růženec, a než zazněl výstřel, zvolal: „Viva Cristo Rey!"
A nebyli sami. Příběh blahoslaveného salesiána Josefa Kowalského, kterého v roce 1941 zatklo gestapo a uvěznilo v koncentračním táboře v Osvětimi, je podobný. Při jednom z nástupů se stalo, že strážník otci Josefovi vyrazil z rukou růženec a přikázal mu, aby ho pošlapal. Jelikož odmítl, stráže ho nejprve surově mučili a krátce nato utopili ve stoce.
Ale ne všichni růžencoví svatí jsou mučedníky. Svatý Antonín Maria Claret, který se stal biskupem Kuby, vyžadoval od všech kněží své diecéze, aby se se svými farníky každou neděli a svátek modlili růženec. O jeho víře v moc růžence svědčí jeho slova:
"
Od roku 1208, kdy slavný svatý Dominik naučil lidi každodenní modlitbě růžence, se nenašel světec či člověk vynikající ve znalostech a ctnostech, ani uvědomělé náboženské společenství či uspořádaný seminář, který by zanedbával růžencovou pobožnost."
Všichni svatí poznali moc růžence. Svatý Ludvík Maria Grignion z Montfortu, svatý Pio z Pietrelciny, blahoslavený Jakub Alberione a svatý Josemaría Escrivá, ti všichni růženec prakticky nepouštěli z rukou. Svatý Josemaría Escrivá o něm dokonce za jediný den napsal celou knihu!
Chci ti snad těmto všem naznačit, že svatí neměli s modlitbou růžence žádné problémy? Samozřejmě, že ne! I svatí jsou jen lidé a myšlenky se jim rozbíhají stejně jako nám všem. Samotný svatý Ludvík Marie Grignion z Montfortu připustil, že je přirozené, když se nám během modlitby růžence myšlenky občas zatoulají. Přesněji napsal:
,,
... ačkoli byste měli během celého růžence bojovat s rozptýleními, bojujte dobře, se zbraněmi v ruce: to znamená, nepřestávejte odříkat růženec ani tehdy, když vám to způsobuje námahu a když si vůbec nepřipadáte zbožný. Vím, je to tvrdý boj, ale pro věrnou duši nesmírně užitečný."
S modlitbou růžence zápasila i svatá Terezie z Lisieux. V jejích slovech mohou najít útěchu mnozí, kteří se tuto modlitbu nemodlí bez obtíží:
„
Mám pocit, že se růženec modlím velmi nedokonale! Snažím se celou myslí rozjímat nad jeho tajemstvími, ale nedokážu se dobře soustředit. Můj nedostatek zbožnosti mě dlouho trápil, přiváděl mě do rozpaků... Ale teď už nebývám tak smutná, protože věřím, že Královna nebes, která je také mou Matkou, vidí mé dobré úmysly a přijímá je."
Podobně i svatá Matka Tereza z Kalkaty, která v modlitbě zakusila mnohaleté duchovní sucho, ani jeden den nevynechala růženec. Znala jeho moc, takže ať už měla během této modlitby dobré či špatné pocity, modlila se denně a dbala na to, aby stejný zvyk dodržovaly i její řeholní spolusestry:
„
Když chodíme po ulicích kdekoli po světě, sestry [Misionářky lásky] nosí v rukou korunu růžence. Panna je naší silou a naší ochranou."
Již více než osm set let spočívá růženec v rukou svatých, protože vědí, že bojují proti zlu, a v tomto boji nikdy neskládají zbraně. Každý den přebírají v prstech požehnaná zrníčka růžence a rozjímají nad svatými tajemstvími Ježíšova života.
Pokud chceš být svatým, měl by spočinout i ve tvých rukou.
Text a obrázek připravil: Mikuláš Maria Lipták - Rytíř Neposkvrněné
Zdroj:
10 zázrakov ruženca/Donald H. Calloway
Převzato z
https://slovenskydohovorzarodinu.sk/,
článek z 25. 5. 2024 naleznete
zde.
Růženec na internetu 1: živě, ze záznamu i ke stažení
https://www.fatym.com/view.php?nazevclanku=ruzenec-na-internetu-1-zive-ze-zaznamu-i-ke-stazeni&cisloclanku=2011090115
