* Eucharistie je Kristus a je základem víry katolíků.
* Panna Maria nás vede blíže k Kristu a hlouběji do jeho Srdce.
* Nedostatek víry v eucharistii je zničující pro Katolickou církev.
* Biskup Strickland vyzývá k větší úctě k Eucharistii a k lepšímu slavení mše.
Ve dvoudílné epizodě
The Bishop Strickland
Show tento týden biskup Joseph Strickland rozebírá Eucharistii ve světle citátu svatého Františka z Assisi, náš vztah s Bohem jako Otcem a svůj nedávný dopis o apostázi mezi duchovními.
Přemýšleje o tom, jak komunikovat realitu Eucharistie, Strickland zmiňuje svůj dopis z před několika měsíci, ve kterém vyzývá kněze, aby byli více eucharističtí a mariánští, a opakuje tuto výzvu a dodává, že Panna Maria nás vždy nasměruje blíže ke Kristu a hlouběji do jeho Srdce a že „
Eucharistie je On.“
Krátce poznamenává, že většina, ne-li všechny
eucharistické zázraky se týkají tkáně lidského srdce, a Strickland poznamenává, že „
tak jako je potrat prvořadou otázkou morálky života, tak je Eucharistie, víra ve skutečnou přítomnost, prvořadou otázkou víry Katolické církve v dnešním světě.”
Nemůžeme jednoduše lamentovat nad nedostatkem víry ve Skutečnou přítomnost, tvrdí biskup, ale „
musíme si velmi jasně uvědomit, že je to základní, fundamentální prvek toho, že jsme katolíky.“ Pokud si katolíci nejsou jisti nebo nejsou přesvědčeni o Skutečné přítomnosti, pokračuje , musí se rozhodnout, zda jsou opravdu katolíky.
"
Musíme to opravdu zdůraznit v těchto velmi důležitých pojmech," tvrdí, "
protože bez této víry v nadpřirozeno se pak všechno začne hroutit, a to jsme"viděli."
“Nedostatek víry v Eucharistii je pro Katolickou církev zničující a je to rouhání se našemu Pánu, který je zde a ke kterému se nepřistupuje s úctou, vážností a bázní.”
Obracejíc pozornost ke slovům svatého Františka, Strickland říká, že "
to říká velmi dobře." "
Každý kněz by měl přistupovat k eucharistickému oltáři s bázní a chvěním a ptát se... 'Byl jsem u zpovědi a jsem si dostatečně jistý, že jsem ve stavu milosti?'" Svatý František, poznamenává biskup, byl velkým reformátorem Církve díky své nadpřirozené víře.
„
Musíme lidi nabádat, aby, pokud jejich víra není dostatečně silná, četli Písmo svaté, modlili se před Pánovou přítomností, obraceli se k Panně Marii a říkali: 'Blahoslavená Matko, pomoz mi posílit mou víru,'' tvrdí Strickland. "
Ona to udělá,"pokračuje. "
Pomůže nám přiblížit se ke svému Synovi."
Podle Stricklandova názoru však lidé neberou tuto otázku dostatečně vážně. Eucharistická obnova je dobrá, říká, ale doufá, že američtí biskupové ji budou vnímat jako „
pouze holý začátek toho, co musíme udělat s eucharistickou obnovou.“
Vyjadřujíc se k tomu, co by se podle něj mělo udělat, Strickland říká, že musíme zjistit, jestli existují způsoby, jak bychom mohli lépe slavit mši, bez ohledu na formu, jestli vidíme, zda existují způsoby „
méně než úctivé a méně než pěstující eucharistickou víru.” Za tímto účelem zkoumá
přijímání na ruku
Tato praxe se začala ve Spojených státech používat až v roce 1977, vysvětluje Strickland – a to jen s indultem, což je výjimka ze zákona. Přestože připouští, že mnozí z biskupů by po vyslechnutí jeho výzvy k opětovnému indultu řekli, že jsou rádi, že ho papež František odvolal, Strickland říká: „
Já jsem stále biskupem a vyzývám katolické věřící a biskupy, aby se opravdu ptali sami sebe: 'Chceme ještě tento indult?" Je to speciální povolení, které ve skutečnosti nebylo určeno k tomu, aby jen tak pokrylo celý národ a stalo se absolutní normou.
S tím, že přijímání na ruku škodí, Strickland opět vyzývá k přehodnocení některých prvků ve mši a tvrdí, že takhle bude vypadat eucharistická obroda, skutečná eucharistická obroda. Objasňuje svůj postoj, že nenavrhuje, abychom se zbavili
Novus Ordo, ale říká, že by se měla udělat tak, aby byla „
skutečně uspořádána pro Ježíše Krista,“ a všechno, co v ní škodí tomuto účinku, by mělo být vážně prozkoumáno. Strickland podobným způsobem zkoumá i pozdravení pokoje v Novém obřadu předtím, než se vyjádří k
Jan14,27-31 ve druhé polovině první části.
Strickland začíná druhou část epizody komentářem k
Jan 15,1–8, ve kterém vysvětluje, že je „
velmi důležité“, abychom poslouchali a kněží hlásali „
základní pravdu“, na kterou příliš mnoho lidí zapomnělo: že
bez Krista nemůžeme dělat nic.
„
Musíme si to vyrýt do srdce a připomínat si, že bez Krista nemůžeme udělat nic,“ říká biskup a zdůrazňuje, že Kristus neomezuje toto tvrzení jen na určitý soubor věcí, ale že je to obecné tvrzení.
Vzhledem k tomu, co Kristus řekl dříve v úryvku, že on je réva a my ratolesti, Strickland říká, že
svět „funguje“ jako by se člověk mohl oddělit od Krista, přičemž někteří věří, že rostou v moudrosti, když „odhodí tyto okovy víry ,” a že jen tehdy budeme vzkvétat jako lidé. "To Ježíš Kristus neříká," konstatuje biskup. „
A já se budu nadále snažit věřit tomu, co říká On, a sdílet tuto víru s ostatními.“
Prozkoumání jazyka, který používá Kristus, Strickland nazývá „drsným“, ale „poetickým“, přičemž se dívá na použití obrazu révy a ratolestí. Všímá si však, jak Kristus říká, že
když se ratolest odřízne od vinného kmene, uschne, odumře a bude hozena do ohně, což je narážka na peklo. Strickland tedy tvrdí, že
tvrzení, že v pekle je jen málo lidí nebo vůbec nikdo, je „zavádějící pro lidi.“ Poznamenává také, že
způsob, jakým se člověk odděluje od Krista, je sobectví, pýcha a hřích. Můžeme však být „znovu přirostlí“ ke Kristu prostřednictvím pokání a vyznání.
Podle významu tohoto úryvku pro naši dobu Strickland říká, že
v Církvi je příliš mnoho lidí, kteří naznačují, že člověk se může od Krista odříznout, a přece ho následovat. "To je v rozporu s tím, co říká Ježíš," zvolává.
„Když žijeme hříšným životním stylem, když se oddělujeme od Krista, nebudeme ho moci následovat! Budeme chřadnout a odumírat a nakonec budeme hozeni do ohně a spáleni.”
Vracejíc se k neschopnosti udělat cokoli bez Krista, Strickland říká, že
jako lidé víry ho musíme poslouchat a uznat, že bez něho nemůžeme udělat nic, zatímco jiní se pokoušejí zbavit „okovů“ víry. Při pohledu na poslední řádek úryvku Strickland poznamenává, že se v něm mluví o slávě Otce a že všeobecná touha po slávě se může naplnit, pokud zůstaneme zaštěpeni do révy, kterou je Kristus.
Biskup také poukazuje na to, jak je potřebné vyzdvihovat ušlechtilost práce, neboť z „
komunistického a socialistického světa“ je slyšet, že lidé dostávají standardní mzdu a žijí ze státních dávek. Strickland tvrdí, že to je v rozporu s důstojností lidí, kterou jim dal Bůh.
„
Když se lidé dostanou do situace, ve které nemohou využívat své talenty, které jim dal Bůh, a dostanou jen základní příjem na živobytí…, to není lidský rozkvět,“ říká. Proto, tvrdí Strickland, svátek svatého Josefa dělníka nám připomíná důstojnost a důležitost práce.
Přestože Bůh stvořil svět tak, že jsme povoláni být jeho správci, nemůžeme si zde vytvořit nebe, ale můžeme získat spravedlnost, pokoj a dobrotu z toho, že jsme naroubováni na révu, kterou je Kristus.
Nakonec se Strickland dotýká svého nedávného dopisu, ve kterém
odsuzuje odpadnutí od víry mezi duchovními. Přestože se najdou tací, kteří ho obviňují z podněcování rozdělení, Strickland odpovídá, že
vinní z podněcování rozdělení jsou ti, kteří si pletou nebo popírají depozit víry, to, co je katolická víra, a náš život v Kristu.
"Když to lidé oslabují nebo se snaží změnit směr, musíme se ozvat, a myslím, že to cítím stále jasněji a s větší silou, protože příliš mnoho hlasů je v rozporu s tím, co víme, že je pravda," vysvětluje.
"
Nemůžeme být jen spokojeni a mlčet o tom," pokračuje biskup. „
To není naše víra.“ Přestože lidé skutečně mohou svobodně opustit Církev, Strickland se odvolává na eucharistickou řeč v 6. kapitole Janova evangelia, říká, že
je tragické, když ti, kteří zastávají vysoké funkce v Církvi, možná sami nemají nadpřirozenou víru, ale více než tragické je, když se pokoušejí i Církev deformovat tak, aby odpovídala jejich světonázoru.
Když je taková situace „zničující“ a „těžká realita,“ a mnozí by si přáli, aby byl zticha, Strickland říká, že nemůže přestat mluvit, podobně jako svatí Petr a Jan nemohli přestat používat Ježíšovo jméno. Svět, říká, potřebuje Krista, a ačkoli je zničující, že se preláti snaží „zmenšovat“ pravdu, všichni máme povinnost mluvit a znát víru, a že dopis napsal proto, že „nemůžeme snést“ snahu o „odstranění prvků“ víry ze strany duchovních.
"
Nemůžeme mlčet tváří v tvář skutečné, harmonizované snaze odstranit nadpřirozenou víru," tvrdí Strickland.
Abyste si prohlédlii všechny předcházeající epizody
The Bishop Strickland Show
kliknite sem
a navštivte stránku
LifeSite’Rumble věnovanou
The Bishop Strickland Show.
Zdroj:
https://www.lifesitenews.com/news/bishop-strickland-catholics-cannot-be-silent-in-face-of-effort-to-eliminate-supernatural-faith/
Převzato z
https://www.lifenews.sk/,
článek ze 7. 5. 2024 naleznete
zde.
