Pocit viny a studu za své hříchy vede mnohé lidi k sebelítosti, falešným pokáním, která si ukládají a zbytečné bolesti.
Co můžeš udělat, abys s tímto sebetrestáním přestal?
1. Přestaň být pyšný.
Jedním z důvodů, proč pociťuješ tak strašnou vinu, je, že si nepřipustíš, že bys mohl spáchat hřích. Můj příteli, tomu se říká pýcha. Nejhorší hřích, jaký kdy kdo spáchal, jsme schopni spáchat všichni. Nesnažím se zmírnit závažnost tvého hříchu. Já se snažím zvýšit pokoru tvého ducha.
2. Přestaň být modloslužebníkem sebe sama.
Když odmítáš přijmout Boží odpuštění, děláš svůj názor důležitějším než Boží názor. Sam sis ze sebe udělal svoji vlastní modlu. Nezáleží na tom, co si o sobě myslíš. Důležité je, co si o tobě myslí Bůh.
3. Přestaň být tvrdohlavý
Bylo nám přikázáno, abychom zapomněli na věci, které jsou za námi. Nemáš větší právo vyzdvihovat svou minulost, jako vyzdvihovat minulost někoho jiného. Bouříš se proti Bohu, když vzpomínáš na to, co se rozhodl On zapomenout.
4. Přestaň se litovat
Sebekarání je překrývaná sebelítost. Lituješ se, protože jsi udělali něco hrozného a pokazilo to tvůj dokonalý ideál života. Mám pro tebe zprávu, příteli můj. Jsi hříšník, který je schopen udělat hrozné věci. Překonej to. Ničím se nelišíš od ostatních.
5. Přestaň nazývat Boha lhářem
Nazýváš ho lhářem, když odmítáš uvěřit, že ti odpustil hřích a očistil tě od něho. To, že si ukládáš svá falešná pokání, znamená, že odmítáš Boží milosrdenství a milost. Boží milosrdenství se s tvým selháním vypořádalo už dávno.
6. Přestaň redukovat duchovní život jen na moralismus a na pokání za své hříchy.
Někteří lidé celý život slouží jen pokání, které je maskováno jako služba Bohu. Bohu sloužíme, protože ho milujeme. Ale
redukce duchovního života na moralismus a touhu po vlastní perfektnosti není službou Bohu, nýbrž sobě. Jak může být Bůh spokojen s něčím takovým?
On je spokojen, když mu sloužíme, protože ho milujeme, a ne proto, že se snažíme zaplatit pokáním a honěním za vlastní dokonalostí.
Veškeré odpuštění hříchů pochází z Kristova dokonaného díla na Golgotě. Bůh nám dal dva prostředky, kterými toto odpuštění dostáváme.
a) Křest, který nám byl dán, aby nás zbavil hříchu zděděného od Adama (prvotní hřích) a všech hříchů, které jsme osobně spáchali (skutečné hříchy) před křtem.
b) Svátostí smíření, která odpouští hříchy spáchané po křtu
Pokud jsi přijal křest a pravidelně přijímáš svátost pokání, nemusíš se nenávidět ani si zoufat a vyhledávat jen hříchy ve svém životě, jako by o nic jiného ani nešlo.
Je třeba žít v radosti z Božího dokonalého odpuštění a radostně spolupracovat s Boží milostí. A v případě spáchání jakéhokoli hříchu si nezoufat, vyzpovídat se a následovat Krista.
(páter František Dominique)
Převzato z
Podcasty otca Radovana,
článek ze 6. 4. 2024 naleznete
zde.
