Myšlenka z listu - ŽENÁM - od Jana Pavla II.
Služba v církvi je naléhavým úkolem její každodenní obnovy ve světle Božího slova, aby se církev stále jasněji projevovala v prohlubování ducha společenství, v pečlivém rozvíjení všech typických forem účasti na jejím životě i v hodnocení a respektování nesčetných osobních a společných charismat, které Duch Boží vyvolává k budování křesťanského společenství a ke službě lidem. V tomto rozsáhlém prostoru služby v průběhu dvou tisíc let poznaly dějiny církve zřetelně „génia ženy“, a to přes všechny škodlivé vlivy, neboť se ukázalo, že v jejím středu vyrůstají ženy prvořadé velikosti, které zanechaly ve své době hluboké a blahodárné stopy. Myslím na dlouhou řadu mučednic, světic a mimořádných mystiček. Zvláště myslím na svatou Kateřinu Sienskou a svatou Terezii z Avily, kterým Pavel VI., blahé paměti, udělil titul „církevních učitelek“. A jak zde nevzpomenout tolika jiných žen, které podníceny vírou vybudovaly díla mimořádného sociálního významu, zvláště ve prospěch těch nejchudších. Budoucnost církve ve třetím tisíciletí jistě bude nadále zaznamenávat nové a úchvatné projevy „ženského génia“.
