Myšlenka z listu - ŽENÁM - od Jana Pavla II.
Když Bůh stvořil muže a ženu, říká oběma: „Naplňte zemi a podmaňte ji“ (Gn 1,28). Nedává jim pouze moc plodit, aby lidský rod trval v čase, nýbrž jim svěřuje i zemi jako úkol, tím, že je zavazuje, aby odpovědně spravovali její zdroje. Člověk, rozumná a svobodná bytost, je povolán přeměnit tvářnost země. Při tomto úkolu, který je v podstatné míře dílem kultury, mají od počátku stejnou odpovědnost jak muž tak žena. V jejich manželské a plodivé vzájemnosti, v jejich společném úkolu ovládnout a podrobit si zemi, nepředstavují žena a muž nějakou statickou a nivelizující rovnost, ale také ne nějaký propastný rozdíl a nesmiřitelný konflikt: jejich nejpřirozenější, Božímu plánu odpovídající vztah je jednota dvou, to znamená na vztahu založená jednota ve dvou, která umožňuje každému zakoušet meziosobní vztah jako obohacující dar, který je spjat s odpovědností. Této „jednotě dvou“ Bůh nesvěřil pouze dílo plození a život rodiny, nýbrž vlastní tvorbu dějin.
