Paškál neboli velikonoční svíce představuje vzkříšeného Krista a také ohnivý sloup. Neboť tak jako v dávných dobách tento ohnivý sloup vyvedl Izraelity z egyptského otroctví, tak i Kristus, Zmrtvýchvstalý, nás vysvobodil ze satanova otroctví.
Paškál se požehnává na Bílou sobotu slavnostními a působivými obřady. Měl by být z přírodního vosku, aby správně symbolizoval čisté a svaté Kristovo tělo, které vyšlo z neposkvrněného lůna Panny Marie.
Ke svíci je v pěti samostatných otvorech ve tvaru kříže připevněno pět kadidlových zrnek, které byly požehnány spolu s Paškálem. Těchto pět otvorů představuje pět Kristových ran, které si zachoval i po svém zmrtvýchvstání a na které se budeme všichni dívat v den soudu, buď k naší radosti, nebo k našemu smutku. Kadidlová zrnka také představují koření a masti, kterými Nikodém a Josef z Arimatye balzamovali Ježíšovo tělo.
Jelikož tato velikonoční svíce je symbolem zmrtvýchvstalého Spasitele, stojí hořící u oltáře, na místě, odkud se ohlašuje evangelium, během celých velikonočních svátků. Po evangeliu při mši na svátek Nanebevstoupení Páně se zhasíná a odnáší na památku Kristova odchodu ze země, když vystoupil z Olivovy hory.
Převzato z
Podcasty otca Radovana ,
článek z 3. 4: 2024 naleznete
zde.