Karl Leisner byl veselý mladík. V r. 1927 se stal vedoucím pracovníkem hnutí katolické mládeže. Měl mimořádné charizma působení na mládež. Jeho touhou bylo stát se knězem a pracovat mezi mládeží.
Karl Leisner obdržel 25. března 1939 v Münsteru jáhenské svěcení. Ale záhy nato se přihlásila tuberkulóza a jeho sen o kněžství se začal ztrácet v nedohlednu. Ve skutečnosti se jeho cesta ke kněžství proměnila na bolestnou křížovou cestu. 9. listopadu 1939 jej zatklo gestapo.
Čekaly jej 2002 dny v nacistických žalářích. Byl uvězněn v cele bez jakéhokoliv kontaktu s vnějším světem. Za celou dobu jeho věznění mu byla povolena jediná matčina návštěva. 16. března 1940 byl přemístěn do koncentračního tábora v Schachsenhausenu. Byla to předsíň pekla. Karl tu přichází, aby trpěl jako Kristův vězeň. Jeho posláním bylo dodávat sílu a důvěru své víry těm, kteří jsou zoufalí, protože nevěří. Jeho úsměv a optimismus přinášel všem kolem světlo Kristova kříže.
13. prosince 1940 byl přeložen do Dachau. Ocitl se ve společenství kněží a řeholníků ze 144 diecézí a 25 národností. Jeho tuberkulóza silně pokročila. Umístili jej v lágru pro nemocné. V jedné místnosti 130 nemocných, nesnesitelný vzduch, chlad a beznaděj ve dne i v noci. Pod svým záhlavcem má skrytou Eucharistii, kterou posluhuje i spoluvězňům. Obětoval svůj život za mládež, kterou velice miloval.
Pokládal se za pšeničné zrno, které musí zemřít pro nové jaro a nové letnice.
Příchod biskupa Kazimierza Majdanského a pomoc spoluvězňů všech národností umožnily, že Karl Leisner mohl obdržet ve vězeňské kapli kněžské svěcení. Byla tu zastoupena církev celé Evropy. Za smrtelného nebezpečí propašovali do tábora potřebná roucha, případně je tajně zhotovili. Evangeličtí spolubratři připravili agape. Během svěcená hrál deportovaný Žid venku na housle, aby odpoutal pozornost bachařů.
Toto jediné kněžské svěcení v koncentračním táboře bylo vítězstvím církve a kříže nad branami pekla. Pater Karl Leisner se dožil na lůžku osvobození tábora, ale jeho oběť trvala dál. Svůj život odevzdal Pánu 12. srpna 1945.
Bože,
děkuji ti za všechny dni své nemoci
a za všechny dni své nesvobody a zotročení.
Očisti mě ode všech mých slabostí.
Deník K. L. 14. 11. 1939
Převzato z časopisu Světlo 13/1996
Více si o Karlovi Leisnerovi můžete přečíst i v článku Kněz, který byl vysvěcený v koncentráku, který najdete v 50. čísle časopisu Milujte se!