Již od roku 2020 na popud papeže Františka oslovujeme v loretánských litaniích
a jejích invokacích Pannu Marii jako Mater spei, Matku Naděje.
Vzhledem k tomu, jak miluji Matku Marii a také k tomu, že mým oblíbeným veršem z Písma je Jeremiáš 29,11, je mi tato mariánská památka obzvlášť blízká. Maria je koneckonců zosobněním naděje. Jak si můžeme udržet naději v tomto světě, který je plný strádání a nespravedlnosti, smutku a utrpení?
Panna Maria nám ukazuje cestu.
Rozjímejte
„
Ale Maria to všechno v mysli zachovávala a rozvažovala o tom“ (L 2,19).
Uprostřed vánoční radosti Matka Maria rozjímala.
Rozjímala také, když byl Ježíš nalezen v domě svého Otce:
„
Pak se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka uchovávala to vše ve svém srdci“ (L 2,51).
Papež Benedikt vysvětlil (1), co to znamená:
„Evangelista Lukáš několikrát opakuje, že Panna Maria tiše rozjímala o těchto mimořádných událostech, do kterých ji Bůh zapojil. Použité řecké sloveso
symballousa znamená doslova ‚skládat dohromady‘ a nutí nás myslet na velké tajemství, které je třeba postupně objevovat.“
A dále pokračoval:
„Když se však budeme od Marie učit, můžeme svým srdcem pochopit to, co naše oči a mysl samy o sobě nedokážou vnímat ani obsáhnout. Je to vskutku velký dar, který lze přijmout pouze skrze víru, ač mu zcela nerozumíme. A právě na této cestě víry nám Maria vychází vstříc jako naše opora a průvodkyně. Je matkou, protože porodila Ježíše v těle; je matkou, protože se zcela podřídila Otcově vůli. ... A Maria ve svém srdci nadále uchovávala poklad, ‚
skládala dohromady‘ následné události jichž měla být svědkyní a účastnicí, a to až do smrti svého Syna na kříži a jeho vzkříšení.
Drazí bratři a sestry, jedině rozjímáním v srdci, totiž skládáním a nalézáním jednoty ve všem, co prožíváme, můžeme po vzoru Marie proniknout do tajemství Boha, který se z lásky stal člověkem a který nás vyzývá, abychom ho následovali na cestě lásky; lásky, která se má denně projevovat velkorysou službou bratřím.“
Maria možná více než kdokoli jiný, kdo kdy žil, zakusila výšiny radosti i hlubiny smutku. Držela Krista v náručí jako dítě i jako našeho zabitého Spasitele a přes to všechno si udržela naději.
Když pociťujeme radost, úlevu, smutek nebo jakoukoli jinou emoci, měli bychom i my přemýšlet, skládat dohromady, jak kráčíme s Ježíšem a jeho Matkou.
Důvěřujte
Mějte na paměti, co Simeon řekl Marii:
„
Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat – i tvou vlastní duši pronikne meč – aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí“ (L 2,34–35).
Maria se nenechala ovládnout strachem. Nedovolila, aby otřásl její důvěrou v Boha.
Svatý Jan Pavel II. připomněl věřícím (2):
„Tato žena víry, Maria z Nazareta, Matka Boží, je nám dána za vzor na naší pouti víry. Od Marie se učíme odevzdat se ve všem do Boží vůle. Od Marie se
učíme důvěřovat, i když se zdá, že již není žádná naděje. Od Marie se učíme milovat Krista, jejího Syna a Syna Božího. Maria totiž není jen Matkou Boží, ale také Matkou církve. V každé etapě pochodu dějinami církev těžila z modlitby a ochrany Panny Marie.“
Maria věřila, že Bůh učiní to, co řekl. Matka Maria je s námi ve všem, s čím se setkáváme na této straně nebe, když:
• milujeme Boha Otce,
• následujeme Ježíše,
• ji napodobujeme,
• se bez ustání modlíme,
• žádáme o pomoc naše přátele, svaté,
• milujeme ty, kterými nás Bůh požehnal v naší domácí církvi,
• děláme to, k čemu jsme povoláni,
• čelíme neočekávaným a stresujícím situacím každodenního života,
• pečujeme o nemocné,
• povzbuzujeme přátele a spolupracovníky,
• podporujeme církev a společenství,
• pozvedáme v modlitbě všechny, kdo potřebují naše modlitby, zejména ty, kdo
truchlí, ať už kvůli dlouhé nemoci blízkých, tragickému násilí nebo z nesčetných jiných důvodů,
• bráníme důstojnost života, od těch nejmenších až po ty nejstarší – a
• svědčíme o naději.
Ukazuje nám, co to znamená doufat. Stále se vracím ke krásnému výkladu papeže Františka:
„
Panna Maria strávila tu sobotu, den, který jí měl být zasvěcen, v modlitbě a naději. Na smutek odpověděla důvěrou v Pána,“ řekl František při velikonoční vigilii v roce 20203.
Když se dělo to nejhorší, důvěřovala – věděla, že kříž není konec, ale že se objeví Naděje.
Především zůstávejte nablízku Ježíši
„
Udělejte, cokoli vám nařídí“ (J 2,5). Všichni známe tento Mariin pokyn ze svatby v Káně. Matka Maria v těchto několika slovech nastínila cíl křesťanského života.
Ve výše zmíněné homilii Benedikt vysvětlil, proč musíme zůstávat v blízkosti Krista:
„Můžeme si tím být jisti: pokud nikdy nepřestaneme hledat jeho Tvář, pokud nikdy nepodlehneme pokušení sklíčenosti a pochybností, pokud i mezi mnoha těžkostmi, s nimiž se setkáváme, zůstaneme vždy zakotveni v něm, zakusíme sílu jeho lásky a jeho milosrdenství.“
Panna Maria, Matka naděje, vždy ukazuje ke Kristu, naší naději.
K Ježíši skrze Marii.
Poznámky:
1.
https://www.vatican.va/content/benedict-xvi/
en/homilies/2008/documents/hf_ben-xvi_
hom_20080101_world-day-peace.html
2.
https://www.vatican.va/content/john-paul-
-ii/en/homilies/1979/documents/hf_jp-
-ii_hom_19791006_washington-san-matteo.
html
3.
https://www.vaticannews.va/en/pope/
news/2020-04/pope-francis-homily-easter-vigil-full-text.html
Amy Smith
National Catholic Register
Přeložil Pavel Štička
Převzato z časopisu MONITOR č. 4/2024, str. 9-10
Časopis v pdf naleznete
zde.
| Zdroj: MONITOR č. 4/2024