Některým se modlitba růžence líbí, jiným se zdá zdlouhavá a nudná. A najdou se i takoví, co říkají, že růženec je jen pro staré ženy. Je to opravdu tak? "
Tohle je nejvzácnější poklad Vatikánu," zvolal jednou svatý Pius IX. a ukázal skupině poutníků svůj milovaný růženec. A jistě je to způsob, jak získat nebe.
Je to také náš poklad, poklad každé křesťanské duše. Nemáme nic krásnějšího, neboť růženec je vzorem a ideálem modliteb. Modliteb chvály, díkůvzdání a prosby; není nic znamenitějšího, neboť
samotná Přesvatá Bohorodička nám dala tuto pobožnost, jejíž praktikování obrátilo statisíce heretiků a miliony hříšníků a posílilo víru a lásku v srdcích nesčetných křesťanů.
Růženec je jakoby barometrem křesťanství. Všude, kde se ctí růžencová pobožnost, katolická víra je stále ve své síle a kraluje v srdcích a životech křesťanů. Na druhé straně,
všude tam, kde se růženec zanedbává nebo pohrdavě odkládá, tam katolická víra klesla na bod mrazu, srdce tam vede pýcha a falešná výchova.
Ten, kdo se modlí růženec, nemůže zapomenout na tajemství vykoupení, protože modlitby růžence nejsou jen pravidlem víry, ale obsahují také souhrn katolické doktríny a zahrnují všechno, v co by měl křesťan věřit, v co by měl doufat, milovat a praktikovat.
Růženec je dokonalý katechismus. Přesně a úplně učí křesťanské pravdy a krásně je ilustruje.
Opravdu můžeme říci, že růženec obsahuje neomylný prostředek k získání nebe. Svědčí o tom následující příhoda:
Svatý Edmund, arcibiskup z Canterbury, jako dvanáctiletý chlapec jednou kráčel po poli a uvažoval o evangelijním úryvku: „
Mnozí jsou povoláni, ale málo je vyvolených“. Nejistota, zda on sám patří k malému počtu vyvolených, naplňovala jeho srdce úzkostí a obavami. Prosil Boha, aby mu zjevil, co může udělat, aby určitě dosáhl spasení. Vzápětí k Edmundovi přistoupil podivuhodně okouzlující chlapec a na čele měl zlatým písmem jméno Ježíš. "
Jestli se chceš," řekl nebeský mladík, "
zajistit proti útokům zlého ducha, chceš-li získat od Boha potřebné milosti pro zbožný život a šťastnou smrt, rozjímej denně o tajemství mého života, umučení a smrti. To je neomylný prostředek k získání nebeské blaženosti."
V žádné pobožnosti se to nedá tak snadno, tak zbožně a tak utěšujícně, jako u růžencové pobožnosti. Jak radostný pohled upírá Královna nebes na své ctitele, kteří se umí zbožně modlit růženec! Ona jejich oddanost štědře oplácí, ba stonásobně odplácí i zde na zemi. Útěcha v utrpení, zdraví v nemoci, obrácení zatvrdlých srdcí, pomoc v hodině smrti – tyto a ještě mnohé další nebeské dary plynou z rukou naší Matky Marie k vroucným ctitelům jejího svatého růžence.
Předsudky proti růženci. Nekatolíci velmi málo rozumějí věcem, které se týkají Katolické církve. Zejména růženec byl pro ně vždy kamenem úrazu. Nedokáží pochopit, jak mohou inteligentní lidské bytosti praktikovat takovou „únavnou“ modlitbu!
Když královna Marie Bavorská uvažovala o vstupu do Katolické církve, protestantský duchovní jí podal pár korálků a ironickým tónem řekl: "
No, pokud se vaše královská výsost stane katolickou, budete se muset modlit i růženec." Jaké bylo jeho překvapení a rozhořčení, když královna odpověděla: "
Vždyť už se růženec modlím každý den!"
Trojitý protijed. Duch světa je trojí a vykonává moc nad myslí, srdcem a tělem. Je jako tříhlavý had, který škrtí množství křesťanů a ničí je. Jaká zbraň je schopna zabít tohoto obrovského hada? Hle, je to růženec, který má také trojí formu. S neporazitelnou silou vyhání tohoto ohavného duchovního hada ze srdce.
Milostí oplývající,
radostný růženec je namířen
proti pýše života, povýšenosti a vzpouře proti Božím přikázáním. Ukazuje nám Božího Syna v jeho nevýslovné pokoře a ponížení; ukazuje nám, že pravý Bůh se vtělil, Všemohoucí jako slabé, bezmocné Dítě; Nejvyšší se ponižuje do úžasného stupně poníženosti. Člověk, který se umí správně modlit radostný růženec, může z každého tajemství slyšet toto nabádání Božího Syna:
"Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem".
Proti žádostivosti těla, proti hříšným žádostem, které degradují člověka ze vznešeného stavu podobnosti s Bohem a staví ho na úroveň šelmy, je namířený
bolestný růženec. Ukazuje nám totiž nevyslovitelné utrpení, které snášel náš Spasitel ve své agónii. V jeho bičování, korunování trním, na cestě na Kalvárii a na kříži. Jak strašné bylo umučení Ježíše v jeho nejsvětějším, neposkvrněném těle za smyslové hříchy lidstva! Uvědomujíce si tato utrpení, jak může někdo stále páchat tělesné hříchy, a tak znečistit tuto duši vykoupenou drahocennou Kristovou krví?
Proti žádostivosti očí, neukojitelné touze po majetku je namířen
slavný růženec. Ukazuje nám našeho Spasitele v jeho vítězství nad smrtí, triumfálním vstupu do nebe, v bohatství svého nebeského majetku, který rozdává skrze Ducha Svatého. Slavný růženec nám ukazuje věčné, nekonečně vznešené majetky, které nás čekají v našem krásném nebeském domě. Když půjdeme křížovou cestou s Ježíšem a Marií, budeme také korunováni Ježíšem ve spojení s Marií. Každý, kdo uvažuje o krásách nebe, bude naplněn pohrdáním pomíjivých statků země a touhou po neocenitelných pokladech věčnosti.
Růženec se stal pro mnohé klíčem do nebe. Častým nebo každodenním recitováním této krásné modlitby získali vítězství nad hříchem a pokušením, posílili svou víru, oživili svou naději a roznítili svou lásku.
Má-li být růženec skutečným klíčem k nebi, naše modlitba musí být jak drahý kov a drahé šperky. K tomu je zapotřebí především stříbro víry, pak smaragd naděje a nakonec čisté zlato lásky. Růženec je ve skutečnosti naším vyjádřením víry se zvláštním důrazem na největší tajemství našeho svatého náboženství, velká Boží díla, která vykonal Ježíš a Maria.
Součástí tohoto klíče nebe je také
naděje. Svatí si jasně uvědomili, že člověk je svou vlastní silou naprosto neschopný udělat cokoli pro svou spásu, ale Bůh může všechno. Ano, pokud jsme dětmi pravé Církve a máme účast na jejích milostech a svátostech, pokud nám pomáhá Matka Boží s její mocnou přímluvou a mateřským soucitem, pokud náš Vykupitel se svými svatými ranami a svým láskou zářícím Srdcem přebývá s námi v Nejsvětější svátosti, máme všechny důvody doufat ve věčnou spásu.
Růženec dává naději spravedlivému, i hříšníkovi; naděje na odpuštění, na milost, na věčný život. V růženci tedy vlastníme druhou část klíče k nebi, naději. Třetí nezbytnou součástí klíče nebe je
láska. Bez lásky nikdo nemůže vstoupit do nebe. Růženec se dotýká srdce, rozněcuje lásku a oddanost v duši.
Růženec je pramenem milosti. Jednou z prvních milostí, které z toho vycházejí, je
obrácení. Pokud chceme, aby se hříšníci obrátili, musíme se horlivě modlit růženec a prosit Marii, aby se laskavě zajímala o jejich dobro.
11. února 1853 se Panna Maria zjevila na skále Massabielle ve Francii, která je dnes po celém světě známá jako svatyně Lurdy. Na sevřených prstech držela na zlatém řetízku růženec ze sněhobílých kuliček a její vzkaz malé selce Bernadettě Soubirousové byl:
"Modlete se růženec za obrácení hříšníků." Osmnáctkrát se zjevila Panna Maria a pokaždé se modlili růženec. Slova Matky Boží nebyla jen pro Bernadetu; byla výzvou pro celou Katolickou církev, aby se modlila růženec za obrácení hříšného světa.
Svatý Klement Hofbauer se s neochvějnou důvěrou spoléhal na růženec, aby dosáhl usmíření vzdorovitých duší. Říkával: "
Když mě zavolají k nemocnému, o kterém vím, že je nepřipravený nebo nebude chtít slyšet o zpovědi, modlím se cestou růženec a když přijdu k pacientovi, všechno jde podle mých představ. Matka Boží mi nikdy neodepře pomoc, když ji vzývám padesáti nebo sto padesáti Zdrávasy. Není zvykem, že by selhala."
Růženec je zdrojem útěchy ve zkouškách. Lidské srdce je často sužováno těžkostmi a smutkem. Většina lidí vstupuje do manželského stavu uprostřed zpěvu a tance, marně si představujíc, že našli ráj na zemi. Možná, že několik let jde všechno dobře, ale ve většině případů přijde „vystřízlivění“. Nemoc, finanční zvraty, péče a úzkost také sužují duši a zatemňují horizont štěstí.
Otec jisté rodiny, ač byl velmi dobrosrdečný, občas pil až přehnaně, a když byl v tomto stavu, často přicházel domů pozdě v noci velmi špatně naladěný. Matka byla v takových chvílích plná úzkosti, aby se mu nestala nehoda. Děti se třásly, protože viděly matčinu úzkost a bály se rozzlobeného otce. Vždy, když otec nepřišel domů na večeři, matka před spaním zavolala děti a řekla: "
Tatínek přijde domů pozdě večer. Mám velké obavy! Modleme se růženec, aby ho nestihla nehoda." Matka a děti se pak vroucně modlily růženec. Po odrecitování svých zrnek matka řekla: "
Teď mi růženec ulevil v srdci!" Podobná síla a útěcha proudila do duše nejedné ubohé matky při vzývání Nebeské Královny.
Růženec formuje charakterní muže. Každý, koho chvályhodná ctižádost pobízí stát se charakterním mužem, kdo touží čerpat Boží požehnání na svou práci, kdo touží vést skutečně křesťanský život a zemřít šťastnou smrtí, ať se horlivě modlí růženec ke cti Matky Boží.
Mladé páže jednou doprovodilo Napoleona I. do divadla. Císaře však hra moc nezaujala. Pohledem bloudil po ostatních divácích, všiml si, že jeho mladistvý průvodce se evidentně nezajímal o představení stejně jako on sám. Páže sedělo se sklopenýma očima a zdálo se, že si hraje s něčím skrytým pod kabátem. Byl zvědavý, co to je, chytil mladíka za ruku a zjistil, že v ní drží - růženec! Páže očekávalo, že dostane tvrdé napomenutí, ale Napoleon místo toho řekl: "
Jednoho dne budeš tím správným mužem. Pokračuj, chlapče, už tě nebudu rušit." A opravdu. Stal se biskupem v Besanconu, kde ve zbožnosti a aktivní dobročinnosti žije jeho památka dodnes. Jmenoval se Rohan Chabat, princ z Leonu.
Daniel O'Connell, slavný irský řečník, porazil modlitbou růžence tyranii utiskovatelů své země. Více než deset let bojoval tento ušlechtilý katolík v anglickém parlamentu za emancipaci katolíků a za prolomení řetězů, kterými Britové drželi spoutaných sedm milionů irských katolíků. V tomto boji za velkou věc své země a své Církve potřeboval O'Connell věrné a mocné pomocníky. Nejprve nenašel v anglickém parlamentu nikoho, a tak se obrátil se žádostí o pomoc na Matku Boží. Zatímco jeho odpůrci vedli násilný spor o jeho argumenty, velký "emancipátor" se modlil růženec v rohu sálu parlamentu.
Silná pomoc v nouzi. Růženec pomáhá při tělesných potřebách i při duchovních nebezpečích. Dalo by se napsat tisíce knih o úžasné ochraně Královny nejsvětějšího růžence.
Během třicetileté války dala Královna posvátného růžence dojemný důkaz své mocné mateřské ochrany. Ve farním kostele
Mumerstadt, v provincii Rýn, je nejkrásnější obraz Panny Marie s Ježíškem. Dvě dělové koule visí vedle oltáře Panny Marie jako votivní oběť. Jednoho dne se nepřítel rozhodl bombardovat město, které bylo opevněno dvojitými hradbami. Na sousedních výšinách byla namontována děla a bombardování pokračovalo celý den. V této krajní nouzi uspořádali členové Bratrstva posvátného růžence uprostřed hrozícího nebezpečí procesí na počest své patronky a ochránkyně. Najednou se nad hradbami zjevila Maria, Královna nebes, v zářivé nádheře. Byla oblečená v bílém a na sobě měla nebeský modrý plášť. Hukot kanónů vzápětí utichl. Vojáci se stáhli a přinuceni tajemnou, děsivou silou ustoupili. Útočníci byli tak rychle přemoženi, že následující den nebylo vidět ani slyšet žádného nepřítele na míle daleko.
Mnohým z nás život často připomíná prodlouženou třicet, čtyřicet nebo padesátiletou válku. Nepřátelský velitel, tedy naše převládající vášeň, se všemi druhy vojenských sil zlozvyků, špatných tužeb a nebezpečných pokušení, s těžkým dělostřelectvem žádostivosti očí, žádostivosti těla a pýchy života, postupuje směrem k našemu chudě opevněnému srdci, aby do něj hodil oheň žádostivosti, aby ho vtáhl do hříchu. Šťastný je ten, kdo má v tomto strašném, nerovném boji mocné spojence, především v milosrdném Srdci našeho Spasitele a Královny přesvatého růžence.
Zlý duch se bojí růžence a mnozí by nikdy nepřišli o svou věčnou spásu, kdyby se naučili používat tuto zbraň.
Růženec poskytuje trpícím duším účinnou pomoc. Svaté Brigitě a dalším svatým bylo zjeveno, že
očistec je Mariino království, ve kterém jí byla dána veškerá moc. Na ní do velké míry závisí vysvobození svatých duší.
Mariinou vroucí touhou je, abychom se často modlili růženec za její trpící děti, neboť svatý růženec, pramen tolika milostí pro živé, je mimořádně účinný i při ulevování věrných zesnulých. Není skutečné modlitby, která by zkrátila bolest milovaného zesnulého účinněji než neustálé a vroucí opakování růžence.
Kvůli mnoha odpustkům spojeným s touto formou modlitby je růženec pro ubohé duše účinnější než mnohé jiné modlitby, protože má moc usnadnit a zkrátit jejich utrpení.
Máme o tom dojemný důkaz v životě ctihodné matky Františky od Nejsvětější svátosti. Tato zbožná duše měla od dětství stravující touhu propustit trpící duše a pomoci jim. Kromě skutků pokání a lásky se denně modlila růženec, který nazývala svojí almužnou. Bůh za to často dovolil duším, aby ji navštěvovaly. Někdy vešly do cely své dobrodinky, a pokud ji našly modlit se růženec, vzaly ji za ruce a láskyplně je políbily, jako nástroj jejich vysvobození.
V očích světa je růženec pro ubohé duše mnohem vzácnější než stříbro a zlato. Když se tato modlitba za ně obětuje, je to naléhavá prosba, kterou nelze snadno odmítnout.
Papežové chválí rodinný růženec. Papežové opakovaně zdůrazňovali potřebu obnovení praktikování rodinného růžence. Pius IX. naléhal na jeho modlitbu každý večer jako na jistý prostředek k zajištění nebeských požehnání. Papež Pius XI. požádal speciálně o rodinný růženec a daroval růžence svatebním párům, které navštívily Vatikán. Papež Pius XII. pokračoval v této praxi a při mnoha příležitostech pochválil rodinný růženec a připomněl svým posluchačům zvláštní příslib spojený s modlitbou, kde se mnozí shromáždili v Božím jménu.
"
Růženec je mystická koruna, kterou křesťané každý den kladou na královskou hlavu Matky Boží. Je to určitě nejkrásnější květ lidské zbožnosti a nejkrásnější pramen nebeských milostí. Tato modlitba je dokonalá pro chválu, kterou nabízí, pro poučení, které dává, pro milosti, které dostává, a pro vítězství, které dosahuje." /Benedikt XV/
„
Svatý růženec nejen obdivuhodně slouží k přemáhání nepřátel Boha a náboženství, ale je i podnětem k praktikování evangelních ctností, které do našich duší vštěpuje a pěstuje. Především živí katolickou víru, která opět vzkvétá právě v příhodném rozjímání posvátných tajemství a pozdvihuje mysl k pravdám, které nám zjevil Bůh." /Pius XI./
Převzato z
https://doverujem-a-verim.blogspot.com/,
článek ze 7. 10. 2023 naleznete
zde.