SDZR vydal s dokumentárním filmem i článek, který ho doplňuje. Tak se pravdivé informace tohoto příběhu ze 70. let 20. st., který byl zmanipulován a zneužit proti kněžím, mohou dostat i lidem, kteří nemají odvahu se na dok. film podívat. Dozví se, že odsouzení exorcisté Anneliesu nezabili, nic nezanedbali, ale že se ona stala dobrovolnou obětí na záchranu hříšníků...
Na Popeleční středu odvysílal SDZR dokument s názvem
Exorcismus Anneliese Michel. Je to dokument, který nejen přitáhne diváky díky tématu exorcismu a mystiky, ale poměrně podrobně popisuje téma duchovního boje z Boží perspektivy. V tomto dokumentu dostali po mnoha letech prostor kněz a exorcista, který vykonával exorcismus u Anneliese – Ernst Alt a její matka Anna Michel, aby vyprávěli tento příběh tak, jak se skutečně stal.
Jejich vyprávění doplňuje a vysvětluje doktor teologie a exorcista Andrzej Trojanowsky. Kromě knih, (které však do slovenštiny nebyly přeloženy) a nahrávek je to jediný materiál, ke kterému se lze dostat ohledně případu Anneliese. Během natáčení dokumentu totiž archiv diecéze Würzburg znepřístupnil její spis na dalších 40 let.
*********************************
EXORCIZMUS ANNELIESE MICHEL - dokumentární film
https://www.fatym.com/view.php?nazevclanku=exorcizmus-anneliese-michel-dokumentarni-film&cisloclanku=2024020131
**********************************
Jelikož jsme měli k dispozici ještě jiné materiály ohledně tohoto případu, rozhodli jsme se celý příběh Anneliese napsat i ve formě článku, který doplňuje to, co zaznělo v dokumentu. Současně se tento příběh může dostat ke všem lidem, kteří se případně báli na dokument podívat.
Případ posednutí a exorcismu byl v dějinách Církve specifickým. Anneliese totiž během série oficiálních exorcismů zemřela v časných ranních hodinách 1. července 1976 ve věku 23 let. Pitva jako příčinu úmrtí určila podvýživu/dehydrataci, avšak bez mnoha běžných doprovodných fyzických znaků. Sérii exorcismů podstoupila Anneliese Michel od 24. září 1975. Oficiální obřad vykonali během 10 měsíců dva katoličtí kněží - reverend Ernst Alt a reverend Arnold Renz, kterým k tomu dal povolení místní biskup Stangl ve snaze osvobodit Anneliese z posednutí nejméně šesti démony.
Protože byla Anneliese nejen v péči svých rodičů, ale i dvou kněží – exorcistů, po její náhlé smrti okamžitě následovala celosvětová publicita.
Rodiče a dva exorcisté byli postaveni před soud a později byli uznáni vinnými z přečinu usmrcení z nedbalosti. Dramatický soudní spor, si získal pozornost nejen v Německu, ale také ve velké části světa. O. Arnold Renz; Ernst Alt a rodiče Josef a Anna byli odsouzeni k šesti měsícům vězení, které jim bylo podmíněně odňato s tříletou podmínkou. Kromě toho dostali oba kněží pokutu.
Případ Anneliese Michel je dobře zdokumentován ve dvou knihách: Anneliese Michel:
A true story of case of demonic possession, kterou napsal Fr. Jose Antonio Fortea a Lawrence E.U. LeBlanc a také „
The exorcism of Anneliese Michel“ od Dr. Felicitas D. Goodman. Množství materiálů poskytují i zvukové nahrávky z exorcismů Anneliese Michel.
Tento článek vám přiblíží, proč byla Anneliese posedlá a proč zemřela.
Církví oficiálně neuznaná oběť
V září 1973 Anneliese řekla lékaři Dr. Luthymu, že vidí „fratzen“ – německý výraz pro příšerné démonické bytosti. Později cítila hrozný zápach, který jiní lidé necítili. Později – v době, kdy se již vykonával exorcismus a Anneliese upadala do transu, tento zápach cítili i přítomní lidé. K výkonu oficiálního exorcismu dostali povolení po důkladném prozkoumání jejího stavu dva kněží - o. . Ernst Alt a o. Arnold Renz. Hned na začátek ozřejmíme dvě nedorozumění týkající se tohoto případu:
* že Anneliese byla duševně nemocná a nebyla posedlá
* nepochopení toho, že Anneliese obětovala svůj život za církev a obrácení hříšníků.
Důležitým důkazem, že Anneliese byla duševně zdravá je konsensus všech kněží, kteří znali Anneliese. O. Alt řekl: „
Jako její duchovní vůdce, kterým jsem byl v letech 1973 až 1975, nemohu dopustit, aby se její hrozné posednutí interpretovalo jako lež či nesprávná teologická interpretace. Všichni zúčastnění – reverend Habiger, reverend Roth, reverend Herrmann a expert na případy exorcismu reverend Adolf Rodewyk byli přesvědčeni o tom, že skutečně byla posedlá.“
Zjevení Přesvaté Panny a vědomá volba Anneliese – být osvobozena nebo obětovat se pro záchranu duší
Jedno nedělní odpoledne v červenci 1975 se Anneliese a její přítel Petr rozhodli jít na procházku. V té době Anneliese sotva chodila bez pomoci, nohy dokázala ohýbat jen velmi těžko. Najednou se zastavila a padla na kolena. Petr se s ní pokoušel komunikovat, ale ona nereagovala. O pár minut později se Anneliese postavila a vzrušeně zakřičela:
„
Mohu chodit! Podívej se na mě, jsem svobodná!“
Petr byl překvapen náhlou změnou a zeptal se, co se stalo. Anneliese odpověděla, že viděla Nejsvětější Pannu Marii. Spěchali proto domů, aby se podělili o dobré zprávy s rodinou. Pokud jde o Petra, ten byl naprosto ohromen náhlým uzdravením Anneliese.
Následující dva měsíce byly klidné, dokud Anneliese neměla další zjevení Nejsvětější Panny Marie, tentokrát ve františkánském klášteře Engelberg, kam se Anneliese chodila často modlit.
Panna Maria promluvila k Anneliese takto:
„
Je to velké utrpení pro mé srdce, že je zatraceno tak mnoho duší! Je třeba konat pokání za kněze, mládež i za vaši zemi. Byla bys ochotna činit pokání za tyto duše, aby jich nebylo tolik zatraceno?“
Matka Boží také řekla Anneliese,
aby si své rozhodnutí promyslela a neodpovídala hned. Anneliese požádala o radu své rodiče, kteří byli pochopitelně velmi znepokojeni. Věděli, že pokání, které bude muset Anneliese podstoupit, bude spočívat v tom, že ji démoni budou opět svobodně a zuřivě napadat. A pokud řekne ano, pravděpodobně to bude mnohem horší než předtím.
Anneliese se většinu dalších dní modlila před křížem. Máma Anna jí řekla, že nemůže říct ano na tak velkou oběť.
Anneliese odpověděla: „
Mohu mami! Pokud to neudělám, duše mohou být navždy zatraceny!“
Víme, že Annelise řekla ano. Pravděpodobně k tomu došlo za několik dní v rodinné kuchyni, kdy Anneliese měla vizi Nejsvětější Panny. Její máma Anna ji slyšela zvolat: „
Matko Maria, jsi tak krásná!“ Krátce nato Anneliese řekla, „
věci se brzy opět zhorší“.
Pozoruhodné události během posednutí a exorcismů
Při jedné příležitosti přinesl otec Renz tři neoznačené sklenice vody. Jedna obsahovala svěcenou vodu z Lurd, druhá vodu ze San Damiana (u nás méně známé místo mariánského zjevení, kde Panna Maria darovala „zázračnou vodu, která má být zdrojem mnoha duchovních i fyzických požehnání" - pozn. redakce) a třetí vodu z vodovodu. Když Anneliese zvedla vodu ze San Damiana, řekla: „
San Damiano Scheiße Wasser.“ (voda na hovno) a odložila ji stranou. Potom pila pouze vodu z vodovodu.
Během jednoho exorcismu démon prohlásil: „
Mohu mluvit jakýmkoli jazykem, ale mluv se mnou německy.“ Přestože otec Renz obvykle četl ze své modlitební knihy v latině, při jedné příležitosti mluvil svobodně bez své knihy. Démon prostřednictvím Anneliese okamžitě poukázal na to, že udělal chybu v modlitbách a že jeho latina je bídná.
Pro kněze bylo také udivující vidět démony okamžitě odpovídat na otázky položené Anneliese v holandštině a čínštině (otec Renz byl misionářem v Číně více než 15 let).
Při jedné příležitosti během exorcismu, Lucifer prostřednictvím Anneliese řekl:
„
Dnes už téměř nikdo nevěří v Neposkvrněné početí. A Církev? V současnosti většina věří, že je to jen komunita. Modernisté ji zabíjejí stále více. Tvrdě na tom pracujeme a házíme do Církve mnoho jedu, tak aby mohla být Církev zdiskreditovaná. Těch, kdo věří v Církev, jsou jí věrní a věří v její učení, je již velmi málo. Mnozí věří, že po smrti je všemu konec. Je jich hodně a podle toho i žijí, protože se už nemodlí. Hříchy lidí sahají až do nebe, ale věc nebude trvat dlouho. Ta z roku 1917 [Přeblahoslavená Panna Maria ve Fatimě] to řekla. Ale jen málokdo ji poslouchal. Smrt, soužení a hlad, ó ano, určitě přijdou znovu!“
Člověk musí být samozřejmě opatrný při prohlášeních démonů, protože během exorcismu démoni neustále lžou ve snaze oklamat nás a říkají pravdu jen z povinnosti a pod přísnou poslušností příkazu kněze v Ježíšově jménu.
Pokud jde o případ Anneliese, příčinou jejího posednutí bylo, jak to démoni na příkaz ve jménu Ježíše Krista opakovaně uvedli, že byla prokleta v lůně své matky před jejím narozením jednou ženou.
Její matka Anna měla totiž v mládí (ještě před svatbou s jejím otcem Josefem) vztah s jiným mužem, se kterým měla i dítě (Anneliesinu nevlastní sestru Marthu). Žena, která se nakonec za tohoto muže provdala, zřejmě ze žárlivosti uvalila na jejich rodinu kletbu. Jelikož Anneliese byla prvorozeným dítětem manželů Michelových, tato kletba padla na ni.
Můžeme proto vidět, že Anneliesino posednutí nebylo způsobeno jejím vlastním jednáním. Zároveň Bůh celou tu situaci dokázal využít k porážce zla – díky vědomému přijetí utrpení ze strany Anneliese a jeho obětování za obrácení hříšníků.
Posednutí v převážné převaze všech případů vzniká kvůli tomu, že samotná osoba se otevřela pro působení zlých duchů prostřednictvím různých esoterických seancí, okultismu, vyvolávání duchů, tabulí Ouija (tabule, které slouží ke komunikaci se zesnulými a jsou poměrně oblíbené v západních zemích pozn. redakce). ), satanismu, čarodějnictví, věštectví a jiných podobných praktik, které Písmo zakazuje.
Proč exorcisté nemohli jednoduše vyhnat démony z Anneliese?
Během jednoho exorcismu si démoni zoufale stěžovali:
<>br>
„
Jsme věčně zatraceni! Ven! Ven! Přejeme si vyjít. Už v ní nemůžeme déle setrvat. To špinavé děvče zůstává celý den v kostele. Jsme zatraceni! Prokletí!“
Exorcista: „
Pak pojď ven!“
Démon jménem Jidáš odpověděl: „
Nemůžeme, protože On to nedovoluje. Ten tam nahoře, ten to nechce! Chce, abychom zůstali. Chceme se dostat ven z ní, která chodí ke svatému přijímání a chodí každý den! To nemůžeme snést! Chceme vyjít ven, ven, ven… Chceme vyjít ven, ale ten tam nahoře nám to nedovolí!“
Tak můžeme vidět, že to byl sám Bůh, který dovolil démonům utlačovat Anneliese, aby se hříšníci obrátili a byli zachráněni od zatracení. A učinil tak na základě souhlasu a spolupráce Anneliese, která toto utrpení dobrovolně vzala na sebe.
Mystické milosti
Anneliese během tohoto období uvedla, že ji navštěvovali dva zesnulí členové rodiny - její babička Furg, která zemřela před třemi měsíci a její sestra Martha a také Siegfried, nedávno zesnulý synovec otce Rotha, kteří ji údajně přišli utěšit a posílit. Také se vyskytlo několik jejích výpovědí, kdy věděla přesné časy a místa, kdy se za ni lidé modlili.
Objevily se dokonce zprávy o stigmatech, o nichž svědčili rodinní příslušníci, o. Alt a Petr, kteří viděli malé, ale jasně viditelné oválné rány na rukou a nohou. Trvala na tom, že tyto rány si nezpůsobila sama. Nadále cítila bolest, zejména v nohou, i když se rány zahojily.
Pokud jde o údajná stigmata, její matka Anna řekla následující:
„
Jednoho rána jsem vstoupila do Anneliesinho pokoje a řekla: ‚Anneliese, dnes jsi v posteli?´
Obvykle jsem ji našla klečet před křížem nebo dělat nějakou jinou formu pokání. Všimla jsem si ran na jejích nohou, které byly velmi oteklé. Stalo se to během noci. Později dostala totéž na své ruce. Její ruce však nebyly na tom tak špatně jako nohy. Velmi trpěla těmito ranami.“
Dokonce i lékař Dr. Roth údajně uvedl, když ji poprvé viděl při jedné z těchto příležitostí: „
Bože můj, má stigmata!“, ale později během soudního procesu to popřel.
V dalším prohlášení její matka řekla: „
Vím, že jsme udělali správnou věc, protože jsem viděla znamení Krista na jejích rukou. Zemřela, aby zachránila ztracené duše; aby zadostiučinila za jejich hříchy.“
„Staneš se velkou svatou“
V Anneliesinově deníku ze dne 20. října 1975 je napsáno:
Spasitel: „
Ještě pořád je tu něco, co si musíš zapsat.“
Anneliese: „
Co je to?“
Spasitel: „
Co jsem ti řekl včera večer.“
Anneliese: „
Nechtěla jsem to napsat, protože jsem si myslela, že je to od Satana. Kromě toho se moje povaha bouří proti této myšlence. Spasitel požaduje, abych poslechla, proto si to zapíšu.
Spasitel: „
Staneš se velkou svatou.“
Můžeme si všimnout, že Ježíš pravděpodobně nemluví o tom, že se Anneliese stane oficiálně kanonizovanou světicí Katolické církve, ale spíše velkou svatou v nebi, protože všechny osoby v nebi jsou ve skutečnosti „svaté“. Když Ježíš dal podobný slib sv. Gemme Galgani, v jejím případě měl na mysli svatořečení, protože jí konkrétně řekl: „
Za několik let budeš svatá, budeš dělat zázraky a budeš pozvednuta k oltářům.“
Pokud jde o Anneliese,
stav posednutí, který snášela trpělivě a s láskou určitě mocně působil na její posvěcení. Jelikož snášení posedlého stavu je podstatně náročnější než dobrovolné oběti, není pochyb o tom, že Anneliese se hrdinským způsobem posvětila přijetím tohoto utrpení.
Z Anneliesinho Deníku:
Spasitel:
„Každé utrpení, i to nejobyčejnější, přináší mnoho ovoce, když je spojeno s mým utrpením.“
Návštěva duše z nebe: Deník – říjen 1975:
„
Synovec otce Rotha (jmenem Siegfried, který byl ochrnutý od dětství a který zemřel týden předtím) tady byl se mnou večer 10. října a oznámil mi, že je v nebi. Nejprve jsem tomu nechtěla věřit. Přišel za mnou dnes ráno a několikrát během dne a zadruhé proto, že se mi vždy snaží dodat odvahu. Když jsem se ho zeptala, proč mě tak často navštěvuje řekl, že je to kvůli tomu, že musím trpět tak moc, jak trpěl on, když byl naživu. Slíbil mi, že mě podpoří ve všech mých trápeních.“
Během exorcismu 31. října 1975 byli démoni nesmírně rozrušeni a uvedli, že v místnosti bylo přítomno několik nebeských svatých, včetně Panny Marie, sv. Josefa, sv. Pátra Pia, Annelieseiny zesnulé sestry Marthy, Siegfrieda, obou Annelieseiných babiček, Terezie Neumannové (známá mystička a stigmatička, která žila ve stejném regionu Německa) a sv. Michala Archanděla.
Je zdokumentováno, že sv. Páter Pio i Terezie Neumannová údajně přišli několikrát k velkému zděšení démonů, aby Anneliese povzbudili a pomohli při exorcismu. V ten den démoni řekli: „
Je tak těžké být v této místnosti! Je zde přítomno tolik svatých lidí!“
A právě v tento den, 31. října, byli všichni démoni – kromě jednoho, dočasně vyhnáni z Anneliese.
Později se zjistilo, že jim bylo dovoleno vrátit se spolu s dalšími „němými“ démony, kterým bylo dovoleno vstoupit do ní.
Proč Anneliese zemřela?
Je třeba zdůraznit, že až do tohoto bodu v historii katolické církve nebyla nikdy hlášena smrt během toho, když osoba podstupovala sérii oficiálních exorcismů. V pitevní zprávě se uvádí, že Anneliese zemřela na podvýživu/dehydrataci. Určitě mnozí lidé zpochybnili tento závěr, jako například autor Dr. Felicitas Goodman, který měl pocit, že lék na předpis Tegretol (a také Dilantin), který Anneliese chvíli užívala, pravděpodobně sehrály významnou roli v její smrti.
Samozřejmě, v posledních měsících Anneliese při mnoha příležitostech trvala na tom, že „
jí nebylo dovoleno jíst“ a byla velmi neoblomně proti tomu, aby šla k lékaři nebo do nemocnice, protože věřila, že ji prohlásí za duševně nemocnou a umístí ji do zařízení pro duševně nemocné. Démoni přiznali, že to byla jejich touha mít Anneliese na psychiatrické klinice. Tam by nebylo možné, aby se kněží modlili a vykonávali exorcismus, a tak by ji mohli svobodněji trápit. Byla by také mimo dohled veřejnosti, kde by svět nevěděl o jejím posednutí a utrpení.
Avšak bez ohledu na to, „jak“ zemřela, je mnohem důležitější „proč“ zemřela.
Proč jí Bůh dovolil zemřít?
Jednoduchá odpověď je, že
její poslání v tomto životě bylo dokončeno.
Ale vraťme se zpět k smrti Anneliese. V dubnu 1976, Anneliese řekla otci Altovi, že „
květen a červen budou velmi těžké měsíce, ale červenec přinese řešení“. Opakujíc tutéž zprávu, 1. května Anneliese řekla svému příteli Petrovi, že „
bude muset trpět až do července“, a opět 9. května 1976 Anneliese řekla svému otci, matce, Petrovi a své sestře Barbaře, že „
měsíce květen a červen budou zlé, ale červenec přinese úlevu.“
Přesto v dubnu v Ettlebenu Anneliese soukromě velmi vážně řekla otci Altovi:
„Vím, co se stane. Vím, že nadcházející léto bude těžké a vím, že nepřežiji.“
Během posledních týdnů a dnů se všichni, včetně samotné Anneliese, těšili z nebeských slov, že v červenci bude osvobozena od démonů.
Ráno přesně 1. července 1976 Anna zavolala otci Altovi, aby ho informovala, že Anneliese během noci zemřela. Anneliese byla nyní opravdu svobodná. Ne tak, jak bychom to chtěli my zde dole, ale tak, jak by to chtěl Bůh, protože Bůh vidí očima věčnosti, že náš život zde na zemi je jen dočasnou poutí, zatímco náš skutečný život je s Ním v nebi po celou věčnost. Její pozemská mise smírné duše byla dokončena a nyní měla obdržet svou věčnou odměnu.
Když se rozšířila zpráva o její smrti, mnozí to považovali za tragický a smutný příběh mladé duševně nemocné ženy, která prý zemřela kvůli zanedbávání svých rodičů a dvou kněží. Podobně jako mnozí lidé vnímají to, co se na povrchu jeví jako tragická a smutná smrt mnoha mystiků a smírných duší, které zcela odevzdaly svůj život Bohu.
„Jelikož tyto události lze z duchovní perspektivy považovat za způsob účasti na Kristově utrpení, smrt Anneliese nebyla v žádném případě selháním exorcismu. Je třeba ji chápat stejně jako Kristovu smrt. To, co se může v očích světa jevit jako selhání, je ve skutečnosti úspěchem v Božích očích.
Některé citáty od Anneliese Michel:
„
Jednu věc můžete napsat s jistotou – chci jít do nebe, ať to stojí co chce, abych získala nebe, nic pro mě není příliš mnoho… Proto bych měla dát svůj život k dispozici druhým z lásky k Bohu a doufat víc v Boží odměnu než v odměnu lidí.“
Anneliesin deník, 24. říjen 1975:
Spasitel:
„Budeš hodně trpět a činit pokání, dokonce i teď. Ale tvé utrpení, tvůj smutek a zoufalství Mi pomohou zachránit duše.“
(Spasitel:)
„Nebojte se o budoucnost. Složte všechno na Mne. Snažte se každou minutu, abyste Mě poslouchali, abyste plnili mou vůli, mé nejmenší přání, posloucháním mého hlasu. Ovečky znají hlas svého pastýře. Já jsem dobrý pastýř a miluji své ovečky.“
„… s bázní a chvěním pracujte na své spáse.“ (Fil 2:12) – nápis na hrobě Anneliese Michel
Autor: Natália Senderáková
Použité zdroje:
Mystics of the Church: Anneliese Michel–A unrecognized and misunderstood victim soul. A closer look at her possession, exorcism and death
Převzato z
https://slovenskydohovorzarodinu.sk/,
článek z 15. 2. 2024 naleznete
zde.
