Zrovna včera jsme měli setkání s věřícími. Mluvili jsme o svých zkušenostech s Bohem a jeho působením v našem životě. Žana vyprávěla příběh, který se stal dávno, ještě když byla doma v Moldavsku s její babičkou. Babička byla velmi silně věřící.
Měla své oblíbené ikony, především Matky Boží, ale i jiných svatých na počestném místě doma. Dědeček nebyl věřící.
V té době byl silný komunismus a on byl zarytým ateistou. On babičce ty ikony stále schovával.
Babka je znovu nacházela, znovu postavila na místo a dědeček je znovu bral a schovával. A samozřejmě se babičce posmíval, pak ponižoval a tak dokola.
Hm, zajímavá hra na schovávanou.
Babka velmi trpěla, ale nepřestávala se za dědečka modlit s vírou, že Panna Maria něco přece jen udělá, vždyť jsou to její ikony.
A tak čas běžel, a dědeček schovával ikony a babka je hledala a hledala... Až přišel jeden den...
V ten den babička ráno vstala a znovu viděla, že ikony zmizely. Řekla jsi jen - půjdu po práci a potom, když se vrátím, budu je znovu hledat. Ach, starý, starý...
|Ale když se vrátila domů, dědeček už držel ikony v rukou a stavěl je na místo. Babka celá překvapená se nezmohla na slovo, jen němě stála a hleděla, dokud dědeček nedal poslední ikonu na místo a neotočil se k ní.
Asi už její tvář prozrazovala otázku a překvapení. Tak jen řekl: "
No co, ženo moje, co koukáš. Sedni si... Všechno ti vysvětlím."
A když si sedla, dědeček pokračoval ve vyprávění:
"
V noci spím a najednou se mi docela jasně, jako bych ani nespal, já nevím ... Najednou objeví z ničeho nic ta tvá Panna Maria. Tiše stojí a dívá se na mě smutně, ale s takovou dobrotou v očích, až mně bylo těžko, až se mi chtělo ji potěšit, víš... Chápeš?
Ona s takovou mateřskou dobrotou otevřela ústa a řekla: "Ale proč mě už tolik let stále skrýváš?"
No chápeš, ženo, ona říkala výtku, ale její slova byla tak sladká jako jsem nikoho nikdy neslyšel, ani svou mámu. Tak jsem se zastyděl. Nic nečekala ode mě, jen se s takovou dobrotou dívala na mě a pak zmizela.
Probudil jsem se, ale tebe jsem nikde neviděl. Tak jsem se vydal hned tam, kam jsem ikony skryl a přinesl je na místo. No vidíš? A jak se to ty modlíš? Vysvětlíš mi to?"
"
Tak vidíte, otče Roberte" - řekla Žana včera, "
pro Pannu Marii nikdo není špatný nebo dobrý, všichni jsou její děti, se kterými zachází tak sladce a mateřsky jako nikdo na této zemi, přesto, co dělají."
Tak co se tolik sužuješ, že Bůh tě nemůže milovat? Vždyť Bůh je nekonečně něžnější než Panna Maria, nekonečně mateřštější, milující každé své dítě. Vždyť ji stvořil a ona nemůže být dokonalejší než její Stvořitel. Tak se uklidni a uvěř, že tě s ještě větší láskou čeká, navzdory tomu, co děláš...
Sdílej tato slova s přáteli, kteří nevěří v Jeho lásku k nim, protože... protože se stalo tolik špatných věcí... Aby uvěřili... On se stále stará i Maria i o ně jako o toho dědečka.
napsal Robert Balek
https://www.facebook.com/photo/?fbid=1263443550718252&set=gm.1948714218619865
