Vyznání víry a lásky k Matce Boží, které složil a napsal mladý pasionista,
svatý Gabriel od Bolestné Matky během svého noviciátu, je jakoby shrnutím všeho, co kdy otcové a učitelé Církve vyjádřili k úctě Panny Marie. Toto vyznání, které je ohlasem myšlenek jiného mariánského ctitele - svatého Ludvíka Grignona z Montfortu, nosíval svatý Gabriel zbožně na hrudi.
Věřím, ó Maria, že jsi Matkou všech lidí a že jsi je všechny přijala za své děti v osobě Jana podle Ježíšova přání.
Věřím, že jsi naším životem a nazvu tě se svatým Augustinem jedinou nadějí hříšníků po Bohu.
Věřím, že jsi oživujícím dechem křesťanstva a jeho pomocnicí, zvláště ve smrti. Skrze tebe dostáváme ten neocenitelný dar svatého setrvání až do konce.
Když budu kráčet ve tvých šlépějích, nikdy nevybočím ze správné cesty; budeš-li za mě orodovat, vždy budu schopen polepšení, zůstávajíc s tebou neklesnu;
když mě budeš chránit, nemám se čeho bát;
když tě budu následovat, neunavím se, a když mi budeš milostivá, dospěji až k tobě.
Věřím, jak jsi naznačila svaté Gertrudě, že bereš do ochrany všechny, kteří se k tobě utíkají a že andělé rádi chrání tvé oddané služebníky před útoky pekla.
Předem vycházíš vstříc těm, kteří tě hledají, ba dokonce spěcháš jim na pomoc, aniž bys byla o to požádaná.
Věřím, jak jsi řekla svaté Brigitě, že zlí duchové utíkají, když uslyší vyslovit tvé jméno.
Vyznávám se svatým Jeronýmem, se svatým Epifanem, se svatým Antonínem a ještě s jinými, že tvé jméno má svůj původ v nebi a že ti bylo dáno na Boží příkaz.
Se svatým Antonínem Paduánským nacházím ve tvém jménu stejnou sladkost, kterou svatý Bernard nacházel ve jménu Ježíš: je libozvučné našemu sluchu, plástem medu našim ústům, okouzlením našemu srdci.
Věřím, že po jménu Ježíš není žádné jméno tak plné milosti, naděje a líbeznosti;
doznávám s tvým služebníkem svatým Bonaventurou, že není možné vyslovit tvé jméno, aniž by z toho člověk neměl nějaký užitek.
Věřím tomu, co jsi řekla svaté Brigitě, že totiž není na světě duše, tak vzdálené od Boží lásky, aby vzývajíce tvé jméno neviděla, jak od ní zlý duch daleko utíká.
Věřím, že tvá přímluva je morálně nutná pro naši spásu;
že všechny milosti, které nám Bůh uděluje, procházejí tvýma rukama;
že všechna milosrdenství, která byla prokázána lidstvu, byla dopřána tvým prostřednictvím
a že nikdo nemůže přijít do nebe jen skrze tebe, protože jsi jeho branou.
Věřím, že spolupracuješ na našem vykoupení a že jen ti budou pohlceni bouřlivým mořem tohoto světa, kteří nebudou přijati na tvůj koráb.
Naše spása je ve tvých rukou a proto ten, kdo prosí o milosti, aniž by se utíkal k tobě, se podobá někomu, kdo by chtěl létat bez křídel.
Věřím, že jediný tvůj vzdech má větší cenu než prosby všech světců dohromady
a že se marně někdo utíká ke svatým, pokud se ty nepřimluvíš.
Když prosíš ty, všichni svatí spojují své prosby s tvými.
Věřím, že jsi tak obětavou orodovnicí, že neodmítáš ujmout se nejžalostnějších případů.
Považuji tě za zprostředkovatelku míru mezi Bohem a hříšníky a věřím, že Bůh tě stvořil jako velmi příjemnou návnadu, na kterou by chytal lidi, zvláště hříšníky a přitahoval je k sobě. Nespouštíš své slitovné oko z našich běd a stále nám pomáháš.
Věřím, že ti, kdo se opřou o tebe, vůbec nezhřeší a že ti, kdo tě ctí, dostanou věčný život. Ty jsi nebeskou kormidelnicí a zavezeš do věčného přístavu své oddané služebníky, které přijímáš na loďku své ochrany, jak jsi to prohlásila svaté Magdaléně de Pazzi.
Rovněž řeknu se svatým Bernardem, že zbožná úcta k tobě je velmi bezpečným znamením věčné spásy; a dodám s abbé Gueriem, že ten, kdo má skutečnou úctu k tobě, tak bezpečně kráčí do nebe, jako by už tam byl.
Věřím, že důstojnost Boží Matky je svého druhu nekonečná a že je nemožné obyčejnému tvorovi vystoupit výše než ty;
sám Bůh, říká svatý Bernard, by nemohl vytvořit dokonalejší bytost.
Věřím, že tě Bůh obohatil v nejvyšším stupni všemi milostmi a všemi vznešenými a zvláštními dary, které udělil všem tvorům dohromady.
Věřím, že tvá krása, jak to Pán zjevil svaté Brigitě, převyšuje krásu všech lidí a všech andělů.
Věřím, že jsi byla pannou před porodem, při porodu i po porodu.
Věřím se svatým Albertem Velikým, že jsi byla první - aniž by ti kdosi poradil a aniž bys někdy našla nějaký příklad - která jsi obětovala Bohu své panenství a tak jsi mu darovala všechny panny, které tě napodobily. Věřím, že jsi jejich praporem;
věřím, že skrze tebe zůstal tvůj přečistý snoubenec svatý Josef panicem a že jsi byla odhodlána spíše se zříci i důstojnosti Boží Matky než ztratit panenství.
Věřím, jak bylo zjeveno svaté Mechtildě, že i když jsi byla zahrnuta tolika milostmi, přesto jsi byla tak pokorná, že si sobě nedávala před nikým přednost.
Mám stejně za jisté, jak jsi to řekla svaté Alžbětě, benediktince, že ses považovala za nejnižší z tvorů a za nehodnou Boží milosti.
Věřím, ó moje Matko, podle zjevení, které jsi o tom ukázala svaté Brigitě, že sis zasloužila božské mateřství, protože ses domnívala a vyznávala, že nejsi ničím a že nic nemáš ze sebe.
Věřím, že plamen, kterým jsi byla uchvácena pro Boha, byl tak mocný, že celá záře serafínů, ve srovnání s tímto ohněm, se podobala chladnému vánku.
Věřím, že ty jediná jsi zcela dokonale splnila přikázání "Diliges Dominum" - "Budeš milovat Pána".
Věřím, že od prvního okamžiku tvého bytí byla tvá láska k Bohu větší než láska všech lidí a všech andělů
a že blažení serafíni mohli sestoupit do tvého srdce, aby se tam naučili, jak milovat Boha.
Věřím, že tvá láska k bližnímu byla tak velká, že nikdy nebude bytost, která by mohla tolik milovat.
Věřím, že kdyby se spojila láska, kterou mají všechny matky ke svým dětem, všichni snoubenci ke svým snoubenkám, všichni svatí k těm, kteří je uctívají, že by se tato láska vůbec nevyrovnala té, kterou chováš k jediné duši;
a věřím, že láska všech matek k jejich dětem je jen stínem té lásky, kterou miluješ jednoho z nás.
Věřím, jak říká svatý Bonaventura, že soucit, který jsi měla s nešťastnými, když jsi pobývala na zemi, je nyní, když kraluješ na nebi, o tolik větší co do velikosti, jako je slunce větší než měsíc co do velikosti a jasu.
Ba dokonce jako jsou jen slunečním světlem osvětlována tělesa, tak jen skrze tebe jsme účastni Božího milosrdenství;
stejně věřím se svatým Bonaventurou, že tě urážejí nejen ti, kdo hřeší proti tobě, ale i ti, kteří se k tobě vůbec neutíkají.
Věřím se svatým Hilariem, že tvoji oddaní služebníci nemohou nikdy zahynout, i když byli předtím jakkoli velkými hříšníky.
Věřím se svatým Bonaventurou, že kdo tě vůbec nectí, zemře ve svém hříchu;
a že ten, kdo tě během svého života vůbec nevzývá, nepřijde do nebeského království.
Věřím se svatým Efrémem, že zbožná úcta k tobě je průvodním dopisem spásy: charta libertatis.
Převzato z
https://doverujem-a-verim.blogspot.com/,
článek z 31. 1. 2024 naleznete
zde.
