Biskup Strickland reaguje na pobouření lidí, kteří uvažují o tom, že by kvůli současnému dění v Církvi a na znak protestu vůči jeho odvolání opustili Katolickou církev.
Biskup Strickland jako odpověď rozhořčeným věřícím poukázal na slova z Evangelia sv. Jana:
A dodal: „Proto jsem vám říkal, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce.“
Proto mnoho z jeho učedníků odešlo a už s ním nechodili. Ježíš tedy řekl Dvanácti: „I vy chcete odejít?“ Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života,
a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží!“ (Jn 6,65–69)
Biskup Strickland věřícím pobouřeným dokumentem
Fiducia supplicans objasnil, že
Katolická církev je jedinou pravou církví, bez ohledu na ty, kteří ji řídí. Je třeba se řídit příkladem apoštola sv. Petra – nemáme opouštět Církev, ale zůstat její součástí a pracovat na jejím očištění. Opustit Katolickou církev kvůli nehodnému kléru a církevním hodnostářům není správné, připomíná to útěk z bojiště kvůli nehodným důstojníkům.
Správné je vytrvat v Církvi, nezradit ji a podílet se na procesu očišťování Církve.
Zmíněný proces očišťování Církve vždy začíná modlitbou a osobním pokáním za své hříchy, následujícím krokem je pozvání dalších věřících, aby se připojili.
Vhodným pro lepší pochopení toho, jak vést boj za očištění Církve, je text z Evangelia sv. Matouše. Budeme-li prosit o očištění Církve, činit pokání, Milostivý Bůh naše modlitby vyslechne:
Proste, a dostanete; hledejte, a naleznete; tlučte, a otevře se vám! Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu se otevře.
Vždyť kdo je mezi vámi takový, že dá vlastnímu synovi kámen, když ho poprosí o chléb?
Nebo když poprosí o rybu, že mu dá hada?
Jestliže tedy vy, třebaže jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím spíše váš nebeský Otec dá dobré věci těm, kdo ho prosí. (Mt 7,7–11)
Pod příspěvkem biskupa Stricklanda se rozvinula široká diskuse, ve kterých dala drtivá většina katolických věřících otci biskupovi Stricklandovi za pravdu. Odejít z Katolické církve není řešení, nehodní kněží a hodnostáři zde nebudou navždy, kněží a církevní hierarchové věrní Kristu existují a chodí mezi námi.
Mnozí němečtí katolíci jsou však rozhodnuti přestat platit církevní daň a chtějí raději peníze posílat tradičním kněžím a organizacím – nechtějí víc finančně podporovat liberály a modernisty. V podobném duchu se na sociálních sítích vyjadřují i Američané, kteří jsou však podstatně radikálnější než Němci.
Italové a Francouzi jsou v Evropě také již dlouhodobě známi svým autonomismem, otevřeným odmítáním bergogliánských projektů. Počet tradičně orientovaných věřících se v těchto zemích výrazně zvyšuje. Postupně, i když pomaleji se zvyšuje počet uvědomělých a tradičních katolíků i ve Španělsku, Portugalsku či Švýcarsku a Rakousku.
Tradiční katolické hnutí sílí dokonce i v Čechách, kde podobně jako v Nizozemsku víra stojí na konzervativních katolících a postupně díky teologickým novotám se zvyšuje počet tradičních katolíků, kterým se otevírají oči, i na Slovensku.
Zajímavě se na sociálních sítích vyjádřil jeden z německých věřících: „
Pokud bych opustil katolickou církev a odešel k pravoslavným, hodil bych všechny katolické poklady přes palubu. V katolické církvi existují a budou stále existovat tradiční společenství, ve kterých lze duchovně a katolický žít a dostat se ke svátostem. Dostali jsme od Krista příslib, že „brány pekelné Církev nepřemohou“, takže ji určitě nedokážou zničit nehodní církevní hodnostáři a kněží. Zintenzivněme modlitbu, aby se jejich plány (pokud jsou v rozporu s Božími plány) nedařily.“
Zdroj: Kath.net, X (Twitter) účet biskupa Stricklanda
Převzato z
https://christianitas.sk/,
článek z 26. 1. 2024 naleznete
zde.
