"Církev, která by mlčela, když je její povinností mluvit; Církev, která by oslazovala Boží zákon, přizpůsobujíc ho vkusu lidských tužeb, když je povinna ho nahlas hlásat a obhajovat; Církev, která by se odpoutala od neotřesitelného základu, na kterém ji postavil Kristus, aby se pohodlně usadila v pohyblivém písku názorů dne nebo se vydala napospas pomíjivému proudu....
Drazí synové a dcery, duchovní dědici nesčetného zástupu vyznavačů a mučedníků, je toto Církev, kterou si ctíte a milujete?
Rozpoznali byste v takové Církvi rysy tváře vaší Matky?
Dovedete si představit nástupce prvního Petra, který by se sklonil před takovými požadavky?
Papež má božská přislíbení; i přes svou lidskou slabost je nepřemožitelný a nezlomný: je hlasatelem pravdy a spravedlnosti, principem jednoty Církve, jeho hlas odsuzuje omyly, modloslužby, pověry, odsuzuje nerovnosti, nutí nás milovat lásku a ctnosti."
(papež ctihodný Pius XII.)
Převzato z
Podcasty otca Radovana,
článek z 10. 1. 2024 naleznete
zde.