Jak velice bylo přiměřeno, aby tři božské osoby uchránily Marii hříchu dědičného,
ukazuje sv. Alfons ve svém vrcholném díle
Vznešenosti Panny Marie. Jasně dokazuje, že budoucí Matka Ježíše, byla uchráněna dědičného hříchu, což nepřímo vyplývá i z listu Židům, kde se píše o Kristu jako o Vykupiteli - veleknězi svatém, nevinném, neposkvrněném a odděleném od hříšníků...
Nezměrnou zkázu způsobil hřích Adamův jeho původci i celému lidskému pokolení. Když pozbyl Adam nešťastným způsobem milosti, pozbyl i všech ostatních předností, jimiž byl zprvu obdařen a svolal na sebe i na všechny své potomky hněv Boží a s ním všeliké zlo. Od tohoto obecného neštěstí však chtěl Bůh uchrániti požehnanou Pannu, kterou vyvolil za matku druhého Adama, Ježíše Krista, který měl napravit škodu způsobenou Adamem prvním.
Rozjímejme nyní, jak bylo přiměřeno, aby Bůh ve třech osobách uchoval ji dědičné viny.
Poznáme, že se slušelo, aby ji
Bůh Otec uchránil jako svou dceru,
Bůh Syn jako svou matku,
Duch Svatý jako svou snoubenku.
...
Pro nejčistšího Boha byla přiměřena jen matka prostá každé viny a proto ji učinil takovou, jak píše sv. Bernardin Sienský:
"
U blahoslavené Panny bylo posvěcení, jež vylučuje všechnu prvotní vinu; Bůh si zajisté vytvořil Matku vynikající jak přirozenou vznešeností, tak dokonalou milostí, jak toho žádala jeho vznešenost."
Lze tu vzpomenuti slov apoštolových:
"
Takový zajisté příslušel nám velekněz, svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků. Žid 7,26)
Podle apoštola, dí jeden učený spisovatel, bylo přiměřeno, aby byl Vykupitel oddělen nejen od hříchů, ale i od hříšníků; stejně učí svatý Tomáš:
"
Ten, jenž přišel sejmouti hříchy, musel býti oddělen od hříšníků, pokud se týče viny, jež lpěla na Adamovi. "
Jak by však mohl Ježíš Kristus slouti odděleným od hříšníků, kdyby měl hříšnou matku?
Svatý Ambrož praví:
"
Ne ze země, nýbrž z nebe vybral si Kristus nádobu, do níž chtěl sestoupiti a posvětit si lůno Panny za chrám čistoty."
Světec naráží na sova sv. Pavla:
"První člověk jsa ze země, byl pozemský, druhý člověk (jsa) z nebe, (jest) nebeský" (1 Kor 15,47)
Sv, Ambrož jmenuje Matku Boží
ne proto, že by neměla pozemského těla, jak hájili někteří bludaři, nýbrž, protože byla nebeská svou milostí a svou svatostí a čistotou převyšovala samy anděly. Tak se slušelo na Krále králů, jenž měl přebývati v jejím lůně. ...
(Z knihy Vznešenosti Panny Marie)
