Uvěří některý z vědců, že jeho hodinky vznikly pouhou náhodou?
Koupil jsem si kdysi dávno ty nejobyčejnější starosvětské hodinky. Uvnitř jsou určitě
ozubená kolečka, která pohybují třemi rafikami. Na ciferníku je
značka výrobce. Firma se jmenuje Q&Q. Na tvých hodinkách je
jistě také značka výrobce: někdo
je naprojektoval a vyrobil.
Jistě jste už viděli satelitní
snímek Země. Na mne nejvíce zapůsobila slavná fotografie
astronautů z Apolla 17 při letu
na Měsíc. Je na ní vidět Země jako koule. Obrovská koule o obvodu více než 42 000 km. Otáčí
se kolem vlastní osy jednou za
23 hodin, 56 minut a 4 sekundy. Přitom krouží Země kolem
Slunce vzdáleného 150 milionů km. Obíhá po stále stejné
dráze. Jeden oběh trvá 365 dní,
5 hodin, 48 minut a 46 sekund.
Vždy přesně tolik a nikdy ani trochu více nebo méně. Když si nyní představíme Zemi jako obrovskou kouli, která letí po své dráze
vesmírem rychlostí 30 km/s, tedy 108 000 km/h, je to pro nás
nepředstavitelná rychlost. Cestovní letadla létají rychlostí kolem 1000 km/h. Je zajímavé, že
tuto rychlost vůbec nevnímáme.
Rozum nám ovšem říká, že když
urazíme 936 250 000 km, naše
Země se nachází tam, kde byla
před rokem. A tak se to děje již
4,5 miliardy let. Země má satelit zvaný Měsíc. Na jeden oblet
potřebuje 27,5 dne a současně
se jednou otočí kolem své osy.
Nejdůležitějším nebeským
tělesem je pro nás Slunce, nám
nejblíže položená hvězda. Bez
slunečního světla a tepla by
naše Země byla mrtvá skála.
Na jejím povrchu by panovala
teplota -270 °C. Slunce je obrovská koule z vodíku a hélia.
V porovnání s jinými hvězdami má průměrné parametry, ale
při srovnání se Zemí je gigantem. Jeho průměr je 109x větší
než průměr Země. Hmotnost je
335 000x větší.
Slunce vytváří světlo a teplo podobně jako jiné hvězdy. Je
termojaderným reaktorem velmi
jednoduché konstrukce s vlastním samoregulátorem. Na svou
energii spotřebuje každou sekundu 4 miliony tun své hmotnosti.
Pracuje bez údržby a oprav již
několik miliard let a zatím využilo 0,03 % své hmotnosti.
Kromě Země obíhá kolem
Slunce ještě sedm dalších planet se svými měsíci a tvoří tak
sluneční soustavu. Všechny planety obíhají kolem Slunce stejným směrem po stále stejných
drahách a stálou rychlostí. Celá
sluneční soustava zaujímá v kosmickém prostoru 10 miliard kilometrů krychlových. Světlo, které se šíří rychlostí 300 000 km/s,
potřebuje k cestě z jednoho konce sluneční soustavy na protilehlý konec asi 9,5 hodiny. Letadlo
s rychlostí 1000 km/h by na to
potřebovalo více než 1000 let.
A celá tato gigantická soustava pracuje s naprostou přesností,
takže můžeme stanovit pro každý okamžik pozici všech planet,
víme, že další zatmění Slunce nastane 13. listopadu 2012 a bude
viditelné jen v Austrálii. Všechno pracuje přesně jako ve švýcarských hodinkách.
Pohádkový
svět dospělých
Sluneční soustava se nachází v galaxii neboli gigantickém
seskupení hvězd zvaném Mléčná dráha. Vidíme ji za jasné oblohy jako jasnější pásmo, které prochází nebeskou klenbou
souhvězdími Kassiopea, Perseus, Vozka, Jednorožec, Plachty,
Jižní kříž, Štír, Střelec a Labuť.
Název Mléčná dráha dali tomuto světlému pásmu staří Řekové,
protože jim připomínal rozlité
mléko. Tvoří ji 200–400 miliard hvězd podobných našemu
Slunci spolu s dalšími hvězdokupami a mlhovinami. Toto seskupení hvězd tvoří spirálovitý útvar o průměru asi 90 000
světelných let. (Světelný rok je
vzdálenost, kterou urazí světlo
rychlostí 300 000 km/s za jeden rok.) Naše sluneční soustava se v tomto seskupení nachází
asi 25 000 světelných let od jádra naší galaxie.
Astrofyzici tvrdí, že tento vesmír vznikl před 15 miliardami let
jako důsledek mohutného výbuchu, který nazvali „big-bang“ neboli „velký třesk“.
Všechna materie byla prý tehdy soustředěna v objemu menším než špendlíková hlavička
a po výbuchu se začala oddělovat a vzdalovat od svého středu.
Máme jistě právo se těchto
vědců ptát, kdo zavdal podnět
k takovému „třesku“? A když
už zavdal tento podnět, proč tak
učinil a kde se vzaly zákony, podle kterých se pak hmota uspořádala právě tak, jak ji poznáváme
dnes? Jak vysvětlit pouhou náhodou svět, ve kterém nic nahodilého nenacházíme, ale všechno je
uspořádáno důmyslněji, než můžeme vůbec pochopit? Uvěří některý z těchto vědců, že jeho hodinky vznikly pouhou náhodou?
Papež Benedikt XVI. nedávno řekl: Vesmír není plodem náhody, jak nám někteří chtějí namluvit. Když o něm přemýšlíme,
jsme pozváni, abychom z něho vyčetli něco hlubokého: Moudrost
Stvořitele, Boží nevyčerpatelnou
fantazii a jeho nekonečnou lásku k nám. (Řím, 6. ledna 2011)
Jak silný to musí být iracionální důvod, který nutí člověka,
aby jednal proti svému rozumu,
na kterém si tak zakládá!
(Kráceno)
Miłujcie się 2/2011
Překlad -lš- časopis Světlo 34/2011
Archiv časopisu Světlo najdete ZDE.
