Ve čtvrek 5. října se opět konalo na Petrově diecézní setkání dětí, které poprvé přistoupily ke svatému přijímání. Přihlášeno bylo skoro 700 dětí. Svoji účast měl i vranovský děkanát.
Motto letošního setkání bylo "Kdo věří, není nikdy sám". To se skutečně naplnilo, neboť děti přijely ze svých farností, kde často spíše pociťují, že jejich kostely jsou poloprázdné. A zde na Petrově v centru naší diecéze si prožily den v naplněné katedrále - a převážně jen svými vrstevníky! Dokonce si musely posedat na pláštěnky na vydlážděnou podlahu, protože pro všechny příchozí už v lavicích nezbyla místa.
Setkání začalo registrací. Někteří využili i nabídky příjemného občerstvení po cestě v nádherném sále kurie, kde visí namalované portréty brněnských biskupů. Podával se teplý čaj, káva a šťáva. V 10 hodin začala v katedrále slavnostní mše svatá s otcem biskupem Pavlem Konzbulem. Ve svém kázání dětem předal cennou radu od svatého Františka Serafínského: ´Nesnažme se být milováni, ale spíše se snažme druhé milovat. Potom budeme milováni, protože nás druzí budou mít rádi.´ Zeptal se i dětí, co pro Pána Ježíše znamená milovat. Dostal nejdříve odpověď, že je to ´mít někoho rád´. Postupně pak společně dospěli k tomu, že největší lásku má ten, kdo pokládá život za své přátele a milovat znamená i dělat, co Bůh chce - modlit se, chodit do kostela, věřit, chodit ke svátosti smíření.
Po mši svaté nastal čas pro zážitky na zábavných stanovištích, která na Petrově a v okolí dětem provozovaly osoby v kostýmech svatých nebo významných osobností dějin. Do jednoho takového kostýmu se převlékl například i pan generální vikář. Na stanovišti číslo 1 byl i otec biskup Pavel Konzbul, který se však namísto do kostýmu převlékl do církví předepsaného audienčního oděvu, protože na tomto stanovišti bylo tématem právě setkání s ním. Děti si mohly užít například lukostřelbu s králem Davidem a Jonatánem, výhled z věží katedrály s astronomem Mikulášem Koperníkem, pečení hostií se svatým Václavem, mohly si zahrát a zasportovat na zelených terasách Petrova se sv. Lydií a blahoslaveným Carlo Acutisem, také si vyzkoušet hru předávání víry se svatou Maří Magdalenou, prohlédnout si diecézní muzeum se sv. Kateřinou Alexandrijskou, a stavitel chrámů Jan Blažej Santini byl jejich průvodcem při vyrábění odznaků a při vytváření společného díla - každý účastník si napojil jeden papírový proužek se svým jménem na řetez, který byl při závěrečné adoraci v katedrále slavnostně přinesen dlouhou řadou dětí. Bylo tak viditelné naplněné motto celého setkání:
Kdo věří, není nikdy sám.
