Pohled na některé důvody, proč církev klade na sexualitu a cudnost velký důraz a považuje zneužívání sexu za závažné. Najdete i odpověď na námitku, že se jedná o soukromou věc, po které nikomu nic není a že (např. "manželství pro všechny" nemá žádný vliv na společnost a nijak ji neovlivňuje...
Nedovolte kritikům víry, aby vás přesvědčili, že se církev ppřliš zaměřuje na partie od pasu dolů.
Katolíci nezřídka slýchají, že je církev „posedlá sexuálním hříchem“. A proto tedy – ať už jde o reakce na moderní sekularisty, kteří tvrdí, že „láska je láska“, nebo na protestanty, kteří se domnívají,
že cudnost je sice dobrá, ale není třeba to s ní přehánět, tráví katoličtí apologeti spoustu času obhajobou učení týkajícího se pohlavních orgánů.
Dnes je to obzvlášť naléhavá práce, protože takováto obvinění jsou stále častěji slyšet i v samotné církvi. Vysoce postavené osoby v ní a vlivní činitelé spolu s vytrvalými laickými aktivisty a nezřídka též progresivistickými akademiky, kteří si v poslední době dodávají hodně odvahy, nejenže odsuzují „posedlost“ katolicismu sexem, ale také se domnívají, že nyní mají k dispozici prostředky a vhodnou příležitost, aby to nadobro napravili.
V posledním desetiletí vzrostl vliv nadšenců toužících přepsat katolické učení týkající se sexuality. Trhliny v monolitu katolického mravního učení se množí a rozšiřují, což mnohé ve světě
vede k tomu, že nikoli bezdůvodně očekávají brzký tektonický posun, který církev přiblíží duchu doby.
Jelikož se jedná o věčné téma a zároveň jakoby z titulků dnešních novin, podívejme se na některé důvody, proč církev klade na sexualitu a cudnost velký důraz, a v důsledku toho považuje zneužívání sexu a přestupky proti cudnosti za závažné.
1. Bůh nás stvořil jako muže a ženu
Prostřednictvím inspirovaného autora knihy Genesis Bůh zjevil dvě věci o lidské přirozenosti.
Jsme stvořeni
1) k Božímu obrazu a podobě
a
2) jako muž a žena.
První charakteristika se týká přinejmenším naší rozumné, nesmrtelné duše, která nás odlišuje od zvířat.
Druhá charakteristika nám říká, že jsme v jádru pohlavní bytosti. Pohlaví našich těl není pouhým nahodilým rysem, jak nám chtějí namluvit moderní gnostici, ale zcela zásadně určuje, kým jsme. To, kým nás Bůh stvořil, nemůžeme změnit – ani zohavením svého těla, ani oblékáním jiného oblečení, ani pokusy o uzavření
manželství s osobou téhož pohlaví.
Naše pohlaví nás určuje až do morku kostí.
Prožívání naší pohlavnosti tedy není jen živočišný způsob, jak nakládáme se svým tělem, nebo jen duchovní dojem toho, co cítíme ve svém nitru. Je to spíše integrovaný a ústřední aspekt našeho rozkvětu a dokonalosti jako lidských bytostí. Naše genitálie nejsou „harampádí“, jsou to
fyzické znaky duchovní reality.
Sex nekonzumujeme jako nezdravé jídlo nebo si na něj nehrajeme jako ve videohře, protože
sex ze své podstaty obsahuje a sděluje plnost naší důstojnosti.
2. Manželský svazek je metaforou Krista a církve
Bůh také v Písmu zjevuje, že jeho vztah s námi se nejvíce podobá manželství. Základy pro to položil ve Starém zákoně. Když byli Židé Bohu nevěrní tím, že uctívali modly a falešné bohy, nejednalo se jen o neposlušnost vůči božím příkazům, ale také o určitou formu prostituce (Jr 3,1; Oz 4,15). Píseň písní představovala Boží lásku k Izraeli jazykem smyslné básně. Její předpokládaný autor, král Šalomoun, se však stal neblahým příkladem sexuálního hříchu i modlářství kvůli obrovskému počtu pohanských manželek a konkubín, což vedlo k nevěře, která navždy rozštěpila izraelské království.
Naproti tomu Šalomounův potomek (skrze svého pozemského otce Josefa) Ježíš miluje svou jedinou manželku, církev, s dokonalou věrností, a dokonce za ni položil život (Ef 5,25). My, kteří jsme jeho nevěstou, jsme povoláni milovat ho se stejnou věrností a poslušností, což umožňuje intimní, manželské spojení
s ním, tělem i duší, které vrcholí ve věčném životě.
To vše ovlivňuje náš pohled na sexuální hřích, protože sex je jádrem manželství. Zahrnuje sliby a činí svátostné manželství nerozlučitelným. V průběhu manželství symbolizuje a v tělesném znamení znovu představuje vzájemné sebedarování, k němuž se manžel a manželka zavázali. Přestupky proti čistotě jsou tedy přestupky proti správnému vyjádření sexu v manželství – to znamená, že
jde o přestupky proti hlavnímu znamení, kterým se Bůh rozhodl zjevit svůj vztah k nám. A to není žádná maličkost!
3. Sex z nás činí spolustvořitele s Bohem
V manželství sex nejen vyjadřuje sebedarování mezi manželi, ale také běžně přináší to, co se tradičně nazývá hlavním „cílem“ manželství: plození. V tomto nádherném uspořádání nám Bůh umožňuje mít podíl na jeho vlastní moci.
Bůh je láska a všechno ve vesmíru existuje proto, že to v nezměrném výronu své lásky přivedl k životu z ničeho a udržuje to v bytí.
On proměňuje lásku v život a prostřednictvím daru sexu nám umožňuje činit totéž. V aktu manželské lásky se stáváme jeho partnery, spolustvořiteli, kteří přivolávají božskou jiskru života a uvádějí v život nové malé obrazy a podoby Boha. Tyto nové bytosti nikdy nepřestanou existovat a sdílejí slavný osud intimního spojení s věrným Ženichem. I my máme možnost proměnit lásku v život.
Je úžasné se nad tím zamýšlet: Bůh, který uschopňuje svá stvoření k božským činům. A protože božské věci si zaslouží nejvyšší úctu, jejich zneužití je záležitostí nejtěžšího zla.
4. Písmo nás stále nabádá k sexuální morálce
Biblické zmínky o sexuální nemravnosti jsou součástí zjeveného Božího slova a je třeba je mít na paměti. Nelze je jednoduše odmítnout jako zastaralý přežitek z „předvědecké“ doby.
Šesté a deváté přikázání a Zákon nařizovaly sexuální zdrženlivost a trestaly, i když nedokonale, prohřešky jako cizoložství a sodomii. Zmínili jsme, jak Starý zákon srovnával modloslužbu se sexuálním hříchem. Poskytuje také příklady škodlivosti chtíče: například Šalomoun; jeho otec David (2S 11), jehož nedovolená touha po Batšebě ho přivedla k vraždě a tvrdému pokání; dva starci, kteří zatoužili po Zuzaně a zaplatili za to nejvyšší
cenu (Dan 13); a samozřejmě Sodoma a Gomora, na jejichž chlípné davy dopadl Boží ohnivý soud.
Ježíš si sexuální čistoty cenil natolik, že ji rozšířil a přesunul se od pouhých fyzických aktů také k našim vnitřním dispozicím (Mt 5,28). Zejména příkazy a výzvy, které nacházíme v listech svatého Pavla, vždy zřetelně zahrnují sexuální morálku (Ř 13,13–14; 1K 6,13–20; 1Te 4,3–7; Ko 3,5; Ef 5,23 atd.). Obdobně
když Pavel vyjmenovává neřesti, které jsou v rozporu se svatostí a duchovním životem, se sexuální hříchy dostávají na přední místo (1K 6,9–10; Ga 5,19).
Tento apoštol a inspirovaný autor, největší evangelista a učitel církve, si nedělal starosti s tím, že by vypadal jako „posedlý“ sexem! Měli bychom napodobovat jeho příklad.
5. Sexuální hřích má vážné společenské důsledky
Stále přetrvává výmysl sexuální revoluce – kterým se běžně ohánějí libertini –, že sex se týká pouze toho, „co se děje v mé ložnici“, a není tedy záležitostí veřejného blaha. Jak se vás dotýká moje sbírka pornografie, smilstvo, cizoložství nebo „manželství“ osob stejného pohlaví? Nijak vás neovlivňuje, a proto mlčte.
Je to krátkozraký postoj a ironické na tom je, že mnozí z těch, kdo jej obhajují, nezřídka tvrdí, že váš plynový sporák nebo zvyk dlouho se sprchovat přispívají k příchodu globální katastrofy. Pokud jde o věci, jako je chudoba a změna klimatu, mají nesmírný cit pro sociální důsledky, které se odvíjejí od soukromých skutků. Mohli bychom je tedy požádat, aby stejný princip aplikovali i na sexuální hříchy.
Například:
• Sex mimo manželství vede k epidemickému zlu potratů a počtu dětí vyrůstajících bez otce, protože nespočet „nechtěných“ dětí je buď po početí zabito, nebo zbaveno práva na výchovu otcem
a matkou, kteří jsou k sobě vázáni manželským slibem.
• Dětství bez otce je známý statistický prediktor chudoby, kriminality, násilí se střelnými zbraněmi, členství v ganzích, užívání drog, zneužívání dětí, horších studijních výsledků a menších životních
úspěchů.
• Cizoložství vede k rozvodu, který traumatizuje děti a ekonomicky poškozuje všechny zúčastněné.
• Deviantní sexuální chování – duhové spektrum sodomie, transgenderismu, „queerismu“, každé písmeno stále se rozrůstajícího akronymu – je spojeno s řadou negativních důsledků, včetně vyšší
míry depresí, sebevražd a zneužívání drog.
• Pornografie je pastí zejména pro muže, kteří pak propadají krutým vzorcům závislosti. Dospívající mládež vede k utilitárnímu pohledu na ženy a sex, připravuje mladé lidi o schopnost budovat
láskyplné a zdravé vztahy a v manželství ničí intimitu, důvěru a něhu (viz „rozvod“ zmíněný výše).
A protože společenské vzorce mají tendenci se opakovat, důsledky sexuálního hříchu se budou odrážet v nových generacích zraněných osob. Sex není nikdy soukromý: jeho důsledky jsou vztahové, manželské, společenské a generační.
Nenechte se zastrašit těmi, kdo naznačují, že vy, kteří se držíte katolického učení o sexualitě, jste vlastně těmi, kdo mají problém. A nedovolte kritikům – ať už mimo církev nebo v ní –, aby vás odváděli od základních pravd o sexu a cudnosti uváděním extrémních příkladů „posedlosti“.
Je možné se nepřiměřeně soustředit na cudnost a zanedbávat přitom jiné důležité ctnosti, které křesťané musí mít. Skutečné případy jsou však mnohem vzácnější než laxnost, kterou si většina
z nás, padlých lidí, ráda dopřává pro své domácí neřesti. (A v praxi se podle mého názoru stává, že ti, kdo se snaží být cudní, bývají také spravedlivější, vlídnější, snášenlivější a tak dále – protože ctnostné návyky se shlukují.) Většinou to, co lidé nazývají posedlostí, je ve skutečnosti
jen naše náležitá úcta ke katolické sexuální morálce a naději a uzdravení, které nabízí našemu rozbitému světu. A my ji musíme i nadále v každé době hlásat.
Todd Aglialoro
Catholic Answers
Přeložil Pavel Štička
Převzato z
RC Monitor 9/2023, str. 13 - 15
