5. bolest – Ježíšova smrt
Nyní musíme žasnout nad novým druhem mučednictví – Matka je odsouzena, aby se dívala na nelidské mučení a smrt svého nevinného, vroucně milovaného Syna.
Když se k smrti unavený Vykupitel dovlekl na horu, katani ho zbavili šatů a začali přibíjet na kříž jeho svaté ruce a nohy. Ne však ostrými, ale tupými hřebíky, jak říká svatý Bernard, aby zvýšili jeho utrpení. Potom, když ho ukřižovali, postavili kříž a nechali ho tak umírat.
Mučitelé odešli, ale Maria zůstala. Popošla blíže ke kříži, aby byla při Synově smrti.
Svaté Brigitě popsala žalostný stav svého Syna na kříži: „
Můj drahý Ježíš visel na kříži ve smrtelném zápase zcela omdlený, oči měl zapadlé, polozavřené a pohaslé, rty povislé, ústa otevřená, tváře vpadlá, jakoby přilepené na zuby, bradu měl ztuhlou, nos špičatý, tvář mu pokrýval smutek, hlava byla skloněna na prsa, vlasy zčernalé krví, ruce a nohy měl strnulé a celé tělo pokryté ranami a krví.“
„
Kříž a hřeby zraňovaly Syna i Matku. S ukřižovaným Kristem byla přibita na kříž i Matka,“ říká svatý Augustin.
A je to pravda, neboť co způsobily hřeby na Ježíšově těle, to konala láska v Mariině srdci, syn současně obětoval své tělo a Matka svou duši.
Modlitba
Ó Matko, navštívená větší bolestí než všechny matky! Už tedy zemřel tvůj Syn, tak dobrý a tobě tak oddaný? Ó jen plač, máš proč plakat. Kdo tě může potěšit?
Potěšit tě může akorát myšlenka, že Ježíš svou smrtí přemohl peklo, otevřel předtím zavřené nebe lidem a zachránil tolik duší!
Z trůnu kříže bude vládnout tolika srdcím, které přemožené jeho láskou ho budou milovat a sloužit mu.
Nebraň mi však, Matko moje, přistoupit ke kříži a plakat s tebou. Mám více důvodů k pláči než ty, protože jsem ho tolikrát urazil. Ó Matko milosrdenství, pro smrt svého Vykupitele a potom i pro zásluhy tvých bolestí doufám v odpuštění a ve svou věčnou spásu. Amen.
