4. bolest - Setkání s Ježíšem na křížové cestě
Každá matka pociťuje utrpení svých dětí jako své vlastní.
Proto, když žena v Káně prosila Spasitele, aby osvobodil její dceru od zlého ducha, který ji trýznil, žádala milost spíše pro sebe než pro svou dceru: „
Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův! Dceru mi hrozně trápí zlý duch.“ (Mt 15,22)
Která matka kdy milovala svého syna tak, jako milovala Maria Ježíše? Byl to její jediný syn, kterého vychovala v tak těžkých okolnostech a on byl nesmírně dobrý a svou Matku něžně miloval. A tento Syn byl zároveň jejím Bohem, který sám prohlásil, že přišel na zem, aby ve všech zapálil svatý oheň Boží lásky.
Blahoslavená Panna se sama svěřila svaté Brigitě, že její srdce a Synovo srdce byly sjednoceny ve vroucí lásce. Z tohoto sjednocení služebnice a Matky Boží a ze spojení syna a Boha v Ježíši byl v jejím srdci zapálen tisícinásobný oheň. Přímo požár. Tyto plameny lásky se však v době synova utrpení proměnily v moře bolesti.
Svatý Bernardin napsal:
Kdyby se spojily v jedno všechny bolesti světa, nevyrovnaly by se bolesti přeslavné Panny Marie.“
A Richard od svatého Vavřince říká: „
Čím něžnější byla její láska k Ježíši, tím krutější bolest jí způsoboval pohled na jeho utrpení.“
Maria zvláště trpěla, když ho potkala kráčejícího odsouzeného k smrti na popraviště. To je čtvrtý meč jejích bolestí, o kterém budeme rozjímat.
Svatá Brigita vyprávěla ve svém zjevení: „
Když se blížila doba umučení Pána a Panna Maria viděla, že brzy ztratí svého milovaného Syna, oči měla ustavičně zalité slzami a tělo jí pokrýval studený pot.“
Nadešel Bohem stanovený den. Ježíš se s pláčem rozloučil se svou Matkou a šel na smrt.
„
Ach, Matko bolestná,“ řekl jí svatý Jan, jak to později napsal ve svém evangeliu, „
tvůj Syn je odsouzen k smrti a už vyšel se svým křížem na Kalvárii. A Sám si nesl kříž a vyšel na místo, které se jmenuje Lebka, hebrejsky Golgota.“ (Jan 19,17) „
Jestli ho ještě chceš vidět, a naposledy se s ním rozloučit, pojď do některé ulice, kudy půjde.“ Maria odchází s Janem a podle krvavých stop na cestě poznává, kudy se ubíral její Syn.
Když zde stála, Židé ji poznali a musela si vyslechnout mnoho rouhavých slov namířených proti jejímu Synovi a možná i posměšky na sebe. Zvedá oči a vidí muže v nejlepších letech, zalitého krví a posetého ranami od hlavy až k patě, s trnovou korunou na hlavě a se dvěma těžkými trámy na ramenou. Hledí na něj, ale téměř ho nepoznává. Její láska touží vidět ho a znovu se vzpírá pohledu na tak zuboženou postavu. Potom se jejich oči setkávají.
Svaté Brigitě bylo zjeveno, že si Ježíš setřel z očí uschlou krev, která mu bránila v rozhledu, pohlédl na Matku a Matka pohlédla na svého Syna. Jen si představme, jaké to musely být bolestné pohledy.
Modlitba
Moje bolestná Matko, pro zásluhu bolesti, kterou jsi pocítila při pohledu na svého milovaného Ježíše, který byl veden na smrt, vypros mi milost, abych také trpělivě snášel kříže, které mi Bůh pošle. Bude mi blaženě, dokážu-li tě doprovázet se svým křížem až do smrti. Ty a Ježíš, oba nevinní, nesli jste svůj těžký kříž a já, hříšník, který si zasloužil peklo, se budu vzpírat svému kříži?
Ó neposkvrněná Panno, od tebe doufám pomoc, abych trpělivě snášel své kříže. Amen.
