"Je to radost na pouť kráčet, je to radost na pouť jít, pro Ježíše, pro Marii chci tu být..." (poutní píseň)
Z Miroslavi vyrazilo ve středu 36 poutníků. Až k Olbramovicím je doprovázel miroslavský pan farář, otec Pavel. K rozjímání nabídl otec Jindřích Bratoš pokračování o základních pravdách víry, tentokrát pravdu Bůh je nejvýš spravedlivý. Celou promluvu najdete
ZDE.
Kromě obvyklých zpěvů a modlení bylo také možno vyslechnout zajímavý rozhovor - jedna z poutnic - Marta vyprávěla o tom, jak se staví škola v Zambii v Africe. V Medlově poutníky příjemně překvapily řízky s bramborovým salátem na oběd díky štědrým dobrodincům. I na dalších místech bylo výborné pohoštění. Z Medlova do Hrušovan již tradičně byla poutní adorace, kdy poutníky na jejich cestě provázel Pán Ježíš v Eucharistii. Při adoraci poutníci děkovali, chválili a přednášeli Bohu také své prosby a úmysly. Vedro bylo chvílemi až neúnosné, a když se před poutníky objevily velké hromady písku, nabízela se otázka: "Nezabloudili jsem na poušť?" Ale zatímco asfalt pod nohama poutníků měkl, jejich úmysl vytrvat zůstal pevný. K večeru poutníci dorazili do Blučiny, kde se osvěžili v bazénu a pak prožili mši svatou. V kázání otec Jindřich Bartoš mluvil o další pravdě víry: Bůh je ve třech osobách.
Po modlitbě kompletáře poutníci zalehli k odpočinku, aby se tak připravili na další etapu poutě.
