Přinášíme dvacátou část svědectví od mužů a žen, kteří se z lásky „odvážili“ nabídnout sami sebe pro práci na vinici lidství a Evangelia.
58) „Bůh s těmi, kteří Ho milují, spolupracuje ve všem pro jejich dobro.“ Tato slova sv. Pavla mi pomáhají překonávat těžká období.
-Anne – Raymonde
59) 2. února církev pamatuje na ty, kteří zasvětili svůj život Pánu.
Na ulici jich již mnoho nepotkáme. Sotva si pamatujeme na jejich službu. Kdysi řeholní setry léčily nemocné, učily mládež, přijímaly lidi z okraje. Dnes se uchýlily do ticha, do modlitby. Neodstoupily ale ze života druhých lidí, dnem i nocí je nosí ve svých srdcích. Papež František vás zve na pouť „do těchto nádherných svatyní, jakými jsou domovy pokojného stáří pro kněze a řeholní sestry. Tito vzácní kněží, vzácné sestry ve vyšším věku, kteří žijí v samotě a čekají na Pánův příchod, až zaklepe na dveře jejich srdcí. Toto jsou pravé svatyně apoštolátu a svatosti církve. Nezapomínejme na ně! … Zajímalo by mne, jestli mi křesťané jsme ochotní přijít je navštívit, což by bylo opravdovou poutí, k těmto chrámům svatosti“.
-Marie – Benedicta
60) Ve druhém měsíci noviciátu jsem meditovala tuto větu z Evangelia:
„(…) pracovali jsme celou noc a nic jsme neulovili. Ale na tvé slovo spustíme sítě…“.
V té době jsem dostala zvláštní milost: ovládla mne milující přítomnost Pána a od té doby mne neopustila (jsou to nejkrásnější vzpomínky z mého zasvěceného života).
Od toho dne jsem zažila mnoho utrpení, nemocí atd., ale přítomnost Pána mne naplňuje Jeho láskou.
-Hélène
Titul „Milovat, to je darovat všechno.“ byl inspirován poezií sv. Terezie od Dítěte Ježíše a Nejsvětější Tváře.
Děkuji papeži Františkovi za jeho osobní pomoc při realizaci této knížky, která byla vydána na konci Roku zasvěceného života.
