Přinášíme třináctou část svědectví od mužů a žen, kteří se z lásky „odvážili“ nabídnout sami sebe pro práci na vinici lidství a Evangelia.
44) Odpovědět na Boží povolání, to je snažit se být stále v souladu s Božím plánem pro Vás. Vyplývá z toho hluboký pokoj i hluboká radost. Krásné dobrodružství, které stojí za to, abychom ho prožívali do hloubky!
-Jacqueline – Marie
45) Láskou okouzlena a povolána… k lásce věčné.
Řeholní život? Život poměrně prostý a obyčejný, oddělený od světa, ve kterém musí být všechno efektivní a ziskové. V srdci našeho života je Ježíš Kristus. Naše lidství je lidstvím každého, v jeho chudobě i bohatství, jeho křehkosti i v síle lásky.
Jako dítě i mladou dívku mne poznamenaly situace, kdy „silně praktikující“ osoby se dopustily nespravedlnosti nebo mnou pohrdaly. Nevědomě to posílilo moje hledání Boha a snahu dát do souladu víru a činy.
Díky setkáním s jinými mladými lidmi a knězem, který animoval skupinu, se Ježíš Kristus stal pro mne NĚKÝM, Přítomností, která skutečně přebývá v tajemství mého bytí. Od té doby ve mne přebývala radost, kterou jsem předtím neznala.
V roce 1978, ve 22 letech, jsem vstoupila do kláštera, plná entuziasmu, ideálů i mladosti. Věděla jsem, že si nevybírám snadnou cestu, nevěděla jsem nic o škole života v komunitě. Stejně jako všichni zamilovaní, jsem byla okouzlena láskou. Dnes jsem hluboce přesvědčena, že pro naše lidské podmínky, je to nezbytně nutné. Období formace pro řeholní život mne neušetřilo mnoha vnitřních „tsunami“. Žárlivost, soupeření, strach, že nejste milovaní, vytvářeli zmatek a odhalovali dosud neznámé rány. Spadla jsem z výšky…! Poznala jsem pravdu o sobě tím, co o mne objevili druzí. Důvěra mých nadřízených a všech, kteří mne doprovázeli, mi umožnila růst. Bůh se vtělil prostřednictvím laskavých lidí.
V době přípravy na věčné sliby jsem kladla velký důraz na slova proroka Izaiáše: „Tvůj Bůh bude tvojí krásou, tvým věčným Světlem.“
O třicet let později je ve mne ta samá touha: aby můj život mluvil o velikosti a kráse Boha.
A kdyby bylo možné začít znovu?, někdy se mne ptají. Samozřejmě, že ano! Kdyby bylo možné začít znovu, vybrala bych si stejně a věřte mi, že v sobě nemám pocit oběti. Z lidského i duchovního pohledu ničeho nelituji, právě naopak. Moje srdce je plné díků a Bůh je mou radostí. Radostí pokojnou i hlubokou, jejíž tiše rozbouřené vlny někdy otřesou povrchem mé existence.
V dobách pochybností a únavy (které opravdu přicházejí) si pro sebe opakuji slovo, které Jan Evangelista vkládá do Ježíšových úst: „Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem si vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce, aby bylo trvalé.“ Tehdy se můj pohled obrací na Něj, a ne na sebe a dostávám správnou orientaci: On je „Cesta, Pravda, Život“.
-Colette
Titul „Milovat, to je darovat všechno.“ byl inspirován poezií sv. Terezie od Dítěte Ježíše a Nejsvětější Tváře.
Děkuji papeži Františkovi za jeho osobní pomoc při realizaci této knížky, která byla vydána na konci Roku zasvěceného života.
