14. DEN přípravy na zasvěcení se Ježíšovi skrze ruce Panny Marie podle sv. L. M. Grigniona
13. den zasvěcení připravené SDZR. Video s nahrávkou příslušných modliteb + texty. 1. týden II. části přípravy, který je zaměřený na téma poznání sebe
ČÁST II. (13.-19. den)
První týden – Téma: Poznání sebe
V tomto týdnu je třeba si vykonat modlitby, cvičení, rozjímání, zřeknutí se vlastní vůle, lítost nad svými hříchy, pohrdání sebou, abychom všechno přeformovali u nohou Panny Marie, protože od ní doufáme, že obsáhneme světlo pro poznání sebe sama. U ní budeme schopni změřit propast naší bídy bez zoufalství. Konejme všechny zbožné skutky se žádostí poznat sebe samé a oplakávat své hříchy a konejme je v duchu zbožnosti. Během tohoto období neuvažujme ani tak o tom, jak propastný rozdíl je mezi naším duchem a Ježíšovým, ale spíše o tom, do jak mizerného a ponižujícího stavu nás degradují naše hříchy. Nakonec, pravá úcta je snadná, krátká, bezpečná a dokonalá cesta jak dospět k jednotě s naším Pánem, který je Kristus – dokonalost sama. Vykročme tedy vážně na tuto cestu, silně přesvědčeni o své bídě a bezmocnosti. Ale jak k tomu dospět bez poznání sebe sama?
Během tohoto prvního týdne si všemi svými modlitbami a skutky zbožnosti vyprošuj poznání sebe sama a lítost nad svými hříchy, a všechno konej v duchu pokory. Na tento cíl můžeš, pokud chceš, meditovat o tom, co jsem řekl o našem špatném základě, a dívej se na sebe šest dní tohoto týdne jako na šneky, slimáky, ropuchy, prasata, hady a kozly. Nebo medituj tři slova svatého Bernarda:
„Uvažuj, co jsi byl, zkažené semeno;
co jsi, nádoba výkalů;
co budeš, potrava červů.“
Pros našeho Pána a jeho Ducha Svatého, aby tě osvítil, těmito slovy: Pane, abych viděl nebo „Bože, vždy tentýž, ať znám sebe, ať znám tebe!“ nebo „Přijď, Duchu Svatý!“
Modlitby:Litanie k Duchu Svatému, Litanie Loretánské, Zdrávas, Hvězdo mořská
14. DEN
Následování Krista III. Kniha 13. kapitola: Pokora a poslušnost
1. Synu můj ! Kdo se chce vymknout z poslušnosti, sám se vymyká i z milosti. A kdo hledá jen své vlastní, ztrácí co je společného.
2. Kdo se nerad dobrovolně podrobuje svému představenému, dokazuje, že jeho tělo ještě není dokonale poslušné, ale že se často vzpírá a reptá.
3. Uč se poslouchat představeného bez otálení, jestli si chceš své tělo podmanit.
4. Neboť když člověk ve svém nitru zachovává pořádek, snáze přemůže vnějšího nepřítele.
5. Duše nemá obtížnějšího a horšího nepřítele než tvé vlastní tělo, když není zcela zajedno s duchem.
6. Musíš všemožně začít pohrdat sebou, pokud chceš zvítězit nad tělem a krví.
7. Ale protože se dosud miluješ ještě příliš nezřízeně, proto se vzpíráš úplně podřídit vůli jiných.
8. Leč co je v tom zvláštního, když ty, který jsi prach a nicota, se podřizuješ pro Boha člověku, když já, všemocný a nejvyšší, který jsem všechno stvořil z ničeho, jsem se pro tebe pokorně podřídil člověku?
9. Stal jsem se ze všech nejpokornějším a nejnižším, abys ty svou pýchu mohl přemáhat mou pokorou.
10. Uč se poslouchat, ty prachu! Uč se ponižovat, ty země a hlíno, a padat každému k nohám!
11. Uč se lámat svou vůli a každému se ochotně podrobovat.
12. Vzplaň hněvem proti sobě a straň se každého povýšení, ukaž se tak podřízený a maličký, že by každý mohl po tobě chodit a šlapat po tobě jako po uličním prachu.
13. Co máš naříkat, marný člověče?
14. Jak můžeš, nečistý hříšníku, podvrátit ty, co ti dělají výčitky, že jsi tolikrát urazil Boha a mnohokrát sis zasloužil peklo?
15. Ale mé oko se slitovalo nad tebou, neboť tvá duše mi byla drahá; abys poznal mou lásku a abys mi byl vždy povděčný za moje dobrodiní; aby ses vždy ochotně podrobil a pokořil a trpělivě snášel, když tebou pohrdají.
O PRAVÉ ÚCTU K PANNĚ MARII (Ludvík Marie Grignion z Montfortu)
Abychom se mohli vyprázdnit, v první řadě musíme za pomoci Ducha Svatého dobře poznat náš špatný základ, naši neschopnost vykonat jakékoli dobro potřebné ke spáse, naši křehkost ve všem, naši neustálou vrtkavost, naši nehodnost jakékoli milosti, jakož i naši vše pronikající nepravost.
Hřích našeho praotce nás všechny skoro úplně zničil, nakysl, nadul a zkazil tak, jako kvasnice nakynou, nadují a promění těsto, do kterého se dají. Naše osobní hříchy, ať už smrtelné nebo lehké, i když již odpuštěné, zvětšily naši žádostivost, křehkost, nestálost a naši zkaženost a také zanechaly v naší duši škodlivé zbytky.
Zamyšlení: Kdo jsem?
Kdo jsi ty? – Jan 1,19
Tato otázka platí i pro mě. Jsem: Boží tvor. Sám ze sebe nejsem nic, úplně nic. Duše a tělo mají původ v Bohu. Zraněný Boží tvor. Dědičný hřích pokazil mou přirozenost už v Adamovi, od něhož jsem ji zdědil. Od té doby jsem nakloněn i k zlu. Mými vlastními hříchy se všechno ještě víc zhoršilo. Mé tělo je hrstka prachu; brzy bude pokrmem červů. Moje duše je snůška ubohostí, znetvořený Boží obraz, duch ovládaný tělesností. To je duše bez milosti.
Modlitby: Litanie k Duchu Svatému, Litanie loretánské, Zdrávas, hvězdo mořská.
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak.
Na obsah tohoto webu si FATYM nevyhrazuje žádná autorská práva! Obsah můžete dále používat, pokud není někde stanoveno jinak. Používáme phpRS - redakční systém zdarma.
