Liturgické čtení ze začátku knihy Tobiáš - Tob 1,3; 2,1a-8
Čtení ze začátku knihy Tobiáš
Já, Tobiáš, jsem chodil po cestách pravdy a spravedlnosti po všechny dny svého života. Četné milosrdenství jsem prokázal svým bratřím a svému lidu, těm, kteří odešli se mnou jako zajatci do Ninive v zemi Asyřanů. O naší slavnosti letnic, což je svátek týdnů, mi byla připravena výborná hostina a já jsem zasedl k jídlu. Když mi prostřeli stůl a předložili množství pokrmů, řekl jsem svému synovi Tobiášovi: "Synu, vyjdi ven a kohokoli potkáš chudého z našich bratří z ninivských zajatců, který celým srdcem pamatuje na Hospodina, přiveď ho a bude jíst společně se mnou; hle, počkám na tebe, synu, dokud nepřijdeš." Tobiáš vyšel hledat někoho chudého z našich bratří. Když se vrátil, řekl mi: "Otče!" A já jemu: "Tady jsem, synu!" Odpověděl: "Hle, jeden z našeho národa byl usmrcen a pohozen na tržišti; teď tam leží zardoušený." Vyskočil jsem a opustil hostinu dříve, než jsem z ní okusil. Odnesl jsem ho z náměstí a uložil do jednoho z domků, dokud nezapadne slunce, abych ho mohl pohřbít. Potom jsem se vrátil, umyl se a se zármutkem jsem pojídal chléb. Vzpomněl jsem si na slovo proroka, které pronesl Amos v Betelu: "Vaše slavnosti se promění ve smutek a všechny vaše písně v nářek." A rozplakal jsem se. Když pak zapadlo slunce, šel jsem, vykopal hrob a pohřbil jsem ho. Moji sousedé se mi posmívali a říkali: "Vůbec se nebojí. Už jednou po něm pátrali, aby ho za takový čin usmrtili, ale uprchl; a hle, zase pohřbívá mrtvé."
návod k použití liturgického
