„Jeho drápy byly brutální“: Příběh italské světice přináší husí kůži, ale buduje důvěru v Boha.
Tato italská světice byla mystičkou, která prožívala úžasné mystické zážitky. V dopise knězi napsala: „
Ježíš mi dva dny po přijímání řekl: ‚Buď připravena, moje dcero; Ďábel na mé příkazy rozpoutá válku proti tobě.“ Tato slova neustále slyším ve svém srdci. Prosím, modlete se za mě…“
Pochopila, že modlitba je nejlepší zbraní proti útokům ďábla. Satan jí z pomsty způsobil prudké bolesti hlavy, aby jí zabránil spát. Gemma však navzdory únavě vytrvala v modlitbě: „
Kolik námahy vynakládá, vzpomíná ubohé děvče,
aby mi znemožnila modlit se! Včera večer se mě pokusil zabít a byl by uspěl, kdyby mi Ježíš rychle nepřišel na pomoc. Byla jsem vystrašená a uchovávala jsem si v mysli obraz Ježíše.“
„
Kdybyste ho viděli, jak se tvářil na útěku, vybuchl byste smíchem!“
Jednoho dne, kdy světice psala dopis, ďábel jí vytrhl pero z ruky, vytrhl papír a stáhl světici ze židle, na které seděla, přičemž jí „
svými zuřivými drápy“ trhal vlasy po hrstech. V dopise popsala další ďábelský útok: „
Démon přišel přede mě v obrovské gigantické velikosti a stále mi říkal: ‚Pro tebe už není naděje na záchranu. Jsi v mých rukou!“ Odpověděla jsem, že Bůh je milosrdný, a proto se ničeho nebojím. Potom mi v zuřivosti uštědřil tvrdou ránu do hlavy a řekl ‚buď prokletá!' a pak zmizel.“
„
Pak jsem si šla odpočinout do svého pokoje,“ pokračuje, „a tam jsem ho našla. Znovu mě začal tlouct zauzleným provazem a chtěl, abych ho poslouchala, dokud mi bude ukazovat špatné věci a pokoušet mě. Řekla jsem ne a on mě udeřil ještě silněji, přičemž mi prudce udeřil hlavu o zem. V určitém bodě mě napadlo vzývat Ježíšova otce: „Věčný Otče, osvoboď mě skrze nejdražší Ježíšovu krev!“ Pak už zcela nevím, co se stalo. Ta opovrženíhodná šelma mě vytáhla z postele a shodila, přičemž mi hlavou udeřila o podlahu takovou silou, že mě to pořád bolí. Ztratila jsem vědomí a zůstala jsem tam ležet, dokud jsem dlouho potom nepřišla k sobě. Ježíši buď velebený!“
Navzdory těmto útokům ďábla si svatá Gemma vždy zachovala svou víru v Ježíše. Občas našla útěchu ve svém smyslu pro humor. Jednoho dne napsala knězi: „
Kdybyste ho viděli, jak se tvářil když utíkal, vybuchli byste smíchy! Je tak ošklivý!… Ale Ježíš mi řekl, abych se ho nebála.“
„Kdybyste ho viděli, jak se tvářil na útěku, vybuchli byste smíchem!“
Převzato z
https://modlitba.sk/,
článek z 11. 12. 2021 naleznete
zde.
