Druhé slovo.
„V PRAVDĚ TI ŘÍKÁM: DNES BUDEŠ SE MNOU V RÁJI“ (Lk 23,43)
Jsi ve smrtelné úzkosti – a máš stále ještě místo ve svém srdci, naplněném žalem až po okraj, místo pro cizí trápení.
Umíráš a staráš se o zločince, který sám v žalu doznává, že jeho pekelná smrtelná muka nejsou příliš velkým trestem za zlo jeho života. Vidíš svou matku – a mluvíš nejdříve se ztraceným synem. Tebe dusí opuštěnost od Boha – a mluvíš o ráji.
Tvé oči jsou plné tmy v noci tvého umírání, ale přesto vidíš věčné světlo. Člověk je v umírání zaměstnán sám sebou, protože je sám klidný a opuštěný. Ty však se staráš o duše, které mají s tebou vejít do tvé říše. Ó srdce plné milosrdenství. Ó silné a statečné srdce!
Ubohý zločinec tě prosí o vzpomínku. A ty mu přislibuješ ráj. Stane se všechno novým, když ty zemřeš? Promění se život plný hříchů, dluhů tak rychle, když ty se k němu přiblížíš? Když vyslovíš proměňující slova nad životem, budou opravdu omilostněny a proměněny viny a odporné zločiny života lotra, aby bez překážky mohl vejít k svatému Bohu? Ano, s trochou dobré vůle bychom také dokázali přát takovému surovci a zločinci, aby co nejtěsněji prošel. Ale co všechny ty zlé zvyky, obtížné pudy surovost a špína, hříšné návyky? To všechno se přece neodstraní trochou dobré vůle a krátkou lítostí na šibenici. Takový člověk přece nepřijde tak rychle do nebe jako kajícníci a svatí, kteří nedělali nic jiného, než že v dlouhém očišťování posvěcovali tělo i duši, aby bylo hodné třikrát svatého Boha.
Ty však vyslovíš všemocné slovo své milosti, to pronikne do srdce lotra a promění pekelný oheň jeho smrtelné úzkosti v očišťující plamen božské lásky, která v jediném okamžiku všechno zjasní, co v něm ještě zbylo z díla tvého Otce. Stráví všechno, co se v tomto životě uzavíralo Bohu jako zlý dluh stvoření. A lotr jde s tebou do ráje tvého Otce.
Dáš i mně milost, abych nikdy neztratil odvahu odvážně od tvé dobroty žádat všechno a všechno očekávat? Odvahu říci, byť bych byl i ten nejzavrženější zločinec: Pane, rozpomeň se na mne, až přijdeš do svého království! Ó Pane, nech svůj kříž vztyčený nad mým smrtelným lůžkem.
Ať tvá ústa i ke mně vysloví: Vpravdě ti pravím, ještě dnes budeš se mnou v ráji.
Samo toto slovo mě učiní hodným, abych zcela posvěcen a zbaven hříchů skrze očišťující sílu smrti vešel s tebou a v tobě do království tvého Otce.
