Liturgie ukazuje Církev jako viditelné společenství s Bohem.
Mše svatá je také liturgie. Při liturgii se společně modlíme, společně uctíváme Pána Boha. Často prožíváme svou víru jako jednotlivci doma, v zaměstnání. Na těch místech jsme často ve víře tak nějak osamoceni. Najednou v kostele na mši svaté je nás víc a vidíme, že jsou i další, kteří Pána Boha chválí, oslavují, kteří tu svou víru také mají a nestydí se ji přiznat před ostatními. A to může posilnit ve chvíli kdy třeba člověk i zapochybuje, nebo kdy se cítí na něco tak velmi sám.
Najednou vím: patřím do tohoto společenství, které oslavuje Pána Boha, a které díky tomu má k Pánu Bohu blízko a On k nám.
Soukromá modlitba je důležitá, určitě, člověk se má modlit sám ve svém nitru.
Ale když se modlíme při mši svaté, tak to má ještě další rozměr o to, že jdeme k Pánu Bohu společně.
Proto je důležité nevynechávat možnost být na mši svaté, proto je důležité také při té mši svaté zažívat to, že k ostatním patříme tím tajemným způsobem, že jsme také spolu s nimi na cestě víry, a že uctíváme stejného Pána Boha.
To nás pak může posílit do těch dnů, kdy zůstáváme osamoceni ve své víře třeba i v tom prostředí, kde nejsme pochopeni anebo kde těm ostatním je to úplně jedno.
Tak ať tedy i naše dnešní společná oslava Pána Boha povzbudí náš křesťanský život nejen teď, ale zvláště pro ty dny, kdy budeme svou víru prožívat v soukromí a sami.
Amen.
