Nabízíme pár řádků k zamyšlení...
Učeň, který tři roky se učí u mistra a nakonec je ještě tak nešikovný jako na počátku je buď úplně neschopný nebo velmi lenivý. Co však říci o křesťanovi, který deset, dvacet let chodí do školy Kristovy a vůbec nepokračuje? Který dostává tolik milostí a za deset, dvacet let je ještě tak nedbalý, chamtivý, nelaskavý, hněvivý, lenivý jako na počátku? Pravda, takový křesťan je slepý, a to slepý v záležitosti nejdůležitější. Ale proč je slepý? Protože se nikdy nestaral o to, proč chybuje.
Zdroj: z knihy Životem (2. díl), Kapitola: Jak se zpovídati, str. 7-8
