Každý den novény začínají modlitby hymnem Veni Sancte Spiritus / Přijď, ó Duchu přesvatý
Veni Sancte Spiritus
Veni Sancte Spiritus,
et emítte cǽlitus
lucis tuæ rádium.
Veni, pater páuperum,
veni, dator múnerum,
veni, lumen córdium.
Consolátor óptime,
dulcis hospes ánimæ,
dulce refrigérium.
In labóre réquies,
in æstu tempéries,
in fletu solácium.
O lux beatíssima,
reple cordis íntima
tuórum fidélium.
Sine tuo númine,
nihil est in hómine
nihil est innóxium.
Lava quod est sórdidum,
riga quod est áridum,
sana quod est sáucium.
Flecte quod est rígidum,
fove quod est frígidum,
rege quod est dévium.
Da tuis fidélibus,
in te confidéntibus,
sacrum septenárium.
Da virtútis méritum,
da salútis éxitum,
da perénne gáudium.
Amen.
Přijď, ó Duchu přesvatý
Přijď ó Duchu přesvatý,
rač paprsek bohatý
světla svého v nás vylít.
Přijdi, Otče nebohých,
dárce darů přemnohých,
rač nám mysli osvítit.
Božský Utěšiteli,
něžný duší příteli
rač nás mile zotavit.
V práci libý pokoji,
smiřiteli v rozbroji
rač nás v pláči utišit.
Světlo duši blažící,
srdce v Tebe věřící
rač milostně naplnit.
Člověk bez Tvé pomoci
slábne a je bez moci,
vše mu může uškodit.
Skvrny z našich duší smaž
a vyprahlá srdce svlaž,
raněné rač vyhojit.
Srovnej co je zkřiveno,
zahřej co je studeno
a nedej nám zabloudit.
Rač nás v Tebe věřící,
vroucně Tebe prosící
dary sedmi podělit.
Uděl v ctnosti prospěchu,
V smrti dodej útěchu
A dej v radost věčnou vjít.
Amen.
(Cyrilometodějský kancionál č. 112, tzv. Jednotný kancionál č. 422, Dědictví otců č. 333).
Modlitby na jednotlivé dny
I. den (obvykle 16.3.)
Ctím a obdivuji Tě, ó nejsvětější Panno Maria, která jsi ze všech tvorů před Bohem ta nejpokornější. Ctím tě v tu dobu, kdy v den Tvého zvěstování Tě On povýšil do nejvznešenější důstojnosti své Matky. Ach dej, ó vznešená Panno, ať já bídný hříšník poznám, že nejsem nic a nechť se už konečně rád ze srdce pokořuji každému.
II. den (obvykle 17.3.)
Ó nejsvětější Panno Maria, když jsi byla pozdravena zvěstujícím archandělem Gabrielem a od Boha povýšena nad veškeré sbory andělské, nazvala ses služebnicí Páně, řkouc: „Ejhle, dívka Páně“. Ach, vypros i mně pravé pokory a opravdové čistoty andělské, abych žil takovým životem, jímž bych si vždy zasluhoval požehnání Božího.
III. den (obvykle 18.3.)
Raduji se s Tebou, Panno nejblahoslavenější, jež na pouhé „staniž se“, s takovu ponížeností pronesené, do lůna jsi Slovo Boží přijala z lůna Otce věčného. Ach, drž vždy mé srdce vzhůru k Pánu Bohu a s Bohem v mém srdci Jeho milost udrž, abych vždy srdečně mohl blahoslaviti Tvé „staniž se“, říkaje nábožně: „Ó mocné staniž se, ó velepomocné staniž se, ó staniž se nad každé jiné cti nejhodnější“ (sv. Tomáš z Villanovy).
IV. den (obvykle 19.3.)
Ó vznešená Panno Maria, kterou v den zvěstování archanděl Gabriel tak ochotnou nalezl a tak odevzdanou do vůle Boží, která jsi s ochotou vyplnila tužbu nejsvětější Trojice, jež na vykoupení světa žádala Tvého svolení, ó dej mi, abych v každém případu, ve šťastném i v nešťastném, k Pánu Bohu se obrátil a do Jeho svaté vůle se odevzdávaje, abych říkával: „Staniž se, staniž se mi podle slova Tvého“.
V. den (obvykle 20.3.)
Dobře chápu, ó nejsvětější Panno Maria, že svou poddajností tak úzce jsi se spojila s Pánem Bohem, kteréžto vznešené spojení tvoru jinému není možné: „Více s Bohem nemohla se sloučiti, leč by sama byla Bohem“, říká sv. Albert Veliký; avšak já zardívám se, vida, že já svými hříchy tak velice jsem od Pána Boha odloučen. Ach! Matko dobrotivá, Ty budiž mně nápomocnou, ať srdečně toho oželím, abych zase v jedno byl sloučen s Tvým drahým Ježíšem.
VI. den (obvykle 21.3.)
Ježto Ty, ó nejsvětější Panno Maria, která jsi se ve své stydlivosti ulekla při zjevení sv. Gabriela archanděla v komůrce své, stydím se já nyní za svou pýchu a hrdost, s jakou objevil jsem se před Tebou, pročež pro Tvou pokoru, které není rovno, „která lidem porodila Boha, otevřela nebe a duše z pekla vysvobodila“ (sv. Augustin), žádám Tebe, abys mne vytrhla z hlubiny mých hříchů a přivedla mne ke spasení.
VII. den (obvykle 22.3.)
Ač nečistý mám jazyk, ó Panno nejčistější, přece se stále opovažuji pozdravovat Tě slovy: „Zdrávas, zdrávas milosti plná“ a srdečně Tě žádám, abys duši mé aspoň trošku udělila z té přehojné milosti, kterou jsi naplněna byla, když sestoupil v Tebe Duch svatý.
VIII. den (obvykle 23.3.)
Věřím, ó nejsvětější Panno Maria, že Pán Bůh všemohoucí, jenž vždy byl s Tebou od početí Tvého - „Pán s Tebou“ - nyní tím více je s Tebou spojen v jedno, vtělen z Tvého nejčistšího lůna, i žádám Tebe, dej mi, ať celým srdcem jsem vždy spojen s tímže Pánem, s drahým mým Ježíšem, ať mne s Ním sloučí milost posvěcující.
IX. den (obvykle 24.3.)
Ó požehnej mé srdce, požehnej mou duši, ó nejsvětější Panno Maria, jako Tebe Pán Bůh navždy požehnal mezi všemi ženami „požehnaná Tys mezi ženami“; neboť důvěřuji najisto, jestliže Ty, drahá moje Matko, požehnáš mne nyní v životě, že požehnán budu pak i po smrti ve slávě věčné.
Zdrávas Maria…
Loretánské litanie
Převzato z
https://apologie.info/,
článek z 15. 3. 2023 naleznete
zde.(CC BY-NC 4.0)
(Na Fatym.com vydáno 15. 3. 2023)
