Letos v červnu si připomeneme, že první kněz ze Žerůtek - Ladislav Vybíral - se narodil přesně před 100 lety.
Byl to poměrně významný rodák, stálo by za to, a časem to jistě bude, že bude hlouběji seznámeno s jeho životem.
Když teď připravujeme vše k oslavě jeho 100. narozenin, tak jsem také v jednom dopisu, který on psal – byl to dopis jeho sestře – dočetl, jak on prožíval mši svatou. Píše: „Když beru do rukou chléb a kalich, prožívám umírání Kristovo, a to je právě to tajemství, do kterého jsem vrostl všemi svými kořeny.“
Před námi žili ti, kteří prožívali mši svatou už velmi hluboce, třeba jako tento kněz. A pro nás je to také taková šance si uvědomit, že když kněz pozvedne Chléb a říká ta posvátná slova, a pak pozvedá kalich, tak to zpřítomňuje okamžik, kdy se Kristus na kříži za nás vydával, za nás trpěl a za nás umíral.
Tady to vědomí, že jsme tajemným způsobem blízko té události, i když nás dělí téměř 2000 roků, nám může napomoci, abychom přemýšleli o tom, s jakou láskou to On pro nás vykonal, jaké úmysly k tomu měl, jak i my můžeme v těch našich spletitých životních situacích takto být odevzdáni do vůle Boží, do vůle Otce.
Každá mše svatá nás k tomuto tajemství, kdy se Kristus za nás vydal, přibližuje. A my máme šanci, podobně jako otec Ladislav Vybíral, zakoušet, že spolu s Kristem můžeme prožívat i jeho umírání ale také zmrtvýchvstání a uvádět to do svého života.
Amen.
