Katastrofa
„Jeden hospodář založil vinici.“
Ten hospodář je Bůh. Velkorysý Stvořitel, který nemá nic z chamtivosti a závisti pozemských vlastníků. Vše dává k dispozici lidem. Přesto se zdá, že člověk pohlíží na Boha s podezřením: Opravdu mi Bůh dává všechno? Takové pochybnosti byly v jeho mysli zasety už v ráji.
Vinice je obrazem Izraele. Je to lid, který si Bůh vyvolil jako své zvláštní vlastnictví. Je to jeho nejdražší poklad. Je předmětem pýchy a radosti. Je to vinná réva, kterou Bůh přenesl z Egypta a zasadil v zaslíbené zemi. Dává mu všechno.
Budování vinné révy však vyžaduje mnoho umu, dřiny, trpělivosti a lásky (péče). S takovou péčí a trpělivostí Bůh formoval svůj vyvolený lid. Po mnoha námahách přinesl ovoce věrnosti a stal se kněžským lidem uprostřed pohanů, tj. aby skrze něj ostatní národy poznaly toho pravého.
Vše však zničila katastrofa, tj. žárlivost.
"Pak poslal další služebníky, více než poprvé, ale i s nimi udělali totéž".
Boha nemůže unavit neustálé vyzývání k pokání. Neustále vyzývá k pokání. Množí se však myšlenky na krutý přístup ke služebníkům, které posílá. Je pozoruhodné, že hněv zemědělců vůči hospodáři narůstá, jejich počáteční chamtivost a neúcta k právům hospodáře se postupně mění v nenávist a agresi až k vraždě.
Boží slovo mi přináší varování - "Nebuďte chamtiví". Zároveň radí - "Buďte vděční". Neodmítejte Boží napomenutí k pokání. Přestaňte setrvávat v hříchu, který se může stát příčinou velkého neštěstí pro mě i pro vás.
