PÁN JEŽÍŠ SVLEČEN Z ŠATŮ
Hle, člověk potupený, purpurem zahalený, bolestně zraněný věncem z ostnů zmučený. Ke mně teď on obrací pohled svůj.
Já jsem Bůh tvůj, jen láskou svou zahojíš ránu mou, hříchem lidí spáchanou. Já stále rád tě mám.
Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
…Vzali jeho šaty a rozdělili je na čtyři díly, každému vojákovi díl.“ (Jan 19,23)
Všechno mu sebrali: svobodu, přátele, právo na obhajobu. Nyní mu berou ještě důstojnost jeho těla. Všichni ho vidí v jeho ponížení. Silná je však Ježíšova duše, nevýslovně šlechetná a jemná. Setrvává v Otcově vůli a toužebně nás očekává.
Člověk je jakoby ponořený do moře neviditelných negativních vlivů, kterými jsou: hříchy nečistoty, zlé myšlenky a předsevzetí, nenávist, hádky, pomluvy, lži, proklínání, magické praktiky, krádeže, války, egoismus a pomsta. To všechno zaplavuje duši a dusí v ní životní elán, tvořivost, optimismus. Požehnání rozhání tento dým zla, čistí vzduch od dechu ďábla, vytváří čisté prostory, vrací půvab nevinnosti, posiluje cudnost i skromnost a dodává sílu k pokoře.
Co znamená požehnání pro život a svět pochopíš tehdy, když srovnáš zemi, kde je válka, se zemí žijící v míru; když porovnáš otrávené ovzduší hříšného manželství s čistým ovzduším vzájemné manželské lásky; když porovnáš člověka, který pomáhá, těší a miluje, s člověkem, který znechucuje, straší, nenávidí. Zkus, jak velkou silou je požehnání, které nám a naším bližním daroval Bůh!
Ať je k tobě Pán milostivý, pokud jsi zotročený hříchem, ať tě vysvobodí od všeho zlého a učiní tě svobodným.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi!
