Mezi mnoha tituly, které používáme k popisu Marie, je titul Matka milosrdné lásky. Je Matkou Kristovou, Matkou Boží. A Bůh je láska. Bůh si nepochybně chtěl vybrat Matku zvláště ozdobenou vlastnostmi nebo ctnostmi, které Ho definují.
Proto musela Maria žít ctnost lásky a milosrdenství na velmi vysoké úrovni. Určitě to byl jeden z jejích hlavních charakteristických znaků. Navíc byla jedinou bytostí schopnou dokonalé a čisté lásky, beze stopy sobectví nebo nepořádku. Protože jen ona byla neposkvrněná, a proto jen ona dokázala milovat Boha, svého Syna, jak si zasloužil a chtěl být milován.
Tato její láska byla konkrétní a opravdová. Láska nejsou krásná slova. To je práce. Svatý Augustin by řekl: "Láska je samotný akt milování."
Dobročinnost není dobré přání. Je to nezištná oběť pro druhé. A to je to, co nacházíme v životě Panny Marie: opravdová láska, která se promítá do darování sebe sama Bohu a druhým. Maria vyzařovala lásku na všechny čtyři strany a na míle daleko. Dům Svaté rodiny musel být prodchnut milosrdenstvím. Stejně jako její okolí, celé město, a dokonce i velká část kraje? Rozsáhlá hloubka lásky, když je skutečná, se šíří nečekanou délkou. Láska Panny Marie v domě v Nazaretu, stejně jako v jiných domech, kde žila, opravdu voněla nebem. Velká láska manželky, matky, kamarádky, té, která kolem ní dýchala, byla protkána tisíci a jedním detailem.
S jakým úsměvem a něhou Svatá Panna otevírala každý nový den Josefa a dítěte svým přesným a vítajícím „dobré ráno“; a stejně tak jej uzavřela plná péče a něhy slovy "dobrou noc". Kolik příjemných překvapení a dárků čekalo na Boží Dítě každé „šťastné narozeniny“, po nichž následoval polibek a objetí od Jeho Matky.
Jak uměla připravovat pokrmy, které měl Josef nejraději; a další, které potěšily Ježíška. Jak dobře uměla udržovat šaty dvou mužů v domě čistém a uklizeném. S jakou pozorností a trpělivostí naslouchala dobrodružstvím z dětství, která jí Ježíš vyprávěl po svých neúnavných dobrodružstvích s přáteli, a úspěchům i neštěstím doby tesaře Josefa. Kolikrát Maria spěchala dokončit domácí práce, aby přinesla manželovi svačinu a pomohla mu s prací.
Byla to láska, která proměnila každý z těchto zdánlivě normálních a triviálních činů ve vznešené činy. Kde je láska, to nejnormálnější se stává neobyčejným a banalita neexistuje. V Marii nebylo žádné pohlazení povrchní nebo mechanické, žádné objetí nebylo unavené nebo rozptýlené, žádný repertoárový polibek, žádný falešný úsměv.
V něm, říká sv. Bernard - není nic drsného, nic hrozného, všechno je sladké. Všechno, co dělala, bylo prodchnuto tou bujarostí lásky, která nikdy nevyprchá.
Jaká krásná žena byla Matka Boží! Jaká milující a starostlivá matka! Jaká starostlivá a úžasná hostitelka!
Nebylo by těžké najít Marii u sousedů. Dnes u jednoho, později nebo zítra u druhého. Protože tento dům byl zaplaven hosty a Panna Maria cítí, že malá pomoc při službě tam bude vítána. Druhá sousedka leží nemocná v posteli s pěti malými dětmi a dům potřebuje k udržení pořádku ne jednu, ale dvě ženské ruce. Panna Maria jí chtěla být nablízku a učinit jí tento čas snesitelnější, což pro ni bylo v té době a vzhledem k okolnostem dosti obtížné.
To vše tušila a vycítila a nabídla se, aniž by o tom kdokoli věděl nebo žádal. Jaké pozorné srdce měla!
Stručně řečeno, nebylo neobvyklé, že Panna Maria připravovala a podávala ne jedno, ale dvě nebo více jídel. Nebylo neobvyklé, že kromě úklidu a pořádku ve svém vlastním domě dělala pořádek v nějakém jiném domě v sousedství. Nebylo také neobvyklé, že mezi oblečením, které nechala jako nové ve vesnické prádelně, bylo i jiné oblečení a někdy i mnoho....
Nebylo neobvyklé, že Maria utěšovala a radila své krajance, která se pohádala se svým manželem, nebo navštěvovala a starala se o nechtěné malomocné na okraji vesnice nebo rozdával almužny chudým, i za cenu zhoršení již tak napjaté finanční situace její domácnosti.
Maria se to všechno naučila a praktikovala jako dítě. Panna Maria byla zvyklá starat se o potřeby druhých a dobrovolně pomáhat. Jen tak lze pochopit rychlost, s jakou odešla z domova navštívit svou sestřenici Alžbětu, jakmile zjistila, že je těhotná a cítila, že potřebuje její služby a pomoc.
Její mimořádná citlivost byla ve službě lásky!
Rafał Soroczyński
