Jmenuji se Daniel, je mi 21 let, narodil jsem se a žiji v Gdyni. Život mi nadělil, že jsem jedináček. Moje rodina není moc věřící, ale vděčím jim za to, že jsem přijal svátost křtu a že mi nenechali ujít nedělní bohoslužby, a také že nejsem závislý na pití alkoholu a kouření a drogách.
Na základní škole se na mě hodně lidí dívalo divně, protože jsem byl ''jiný'' než ostatní (nepříliš odvážný, stydlivý), bál jsem se dělat různé ''hlouposti'', mluvit při vyučování, a proto mě možná ne všichni měli rádi. Bylo to tak i na gymnáziu a částečně na technické škole, ale tam jsem potkal partu kamarádů, kteří mě přijali (což neznamenalo, že mě dovedli k Ježíši). Chodili jsme na pivo, setkávali jsme se, vtipkovali.
A co s Ježíšem? Byl krásný květnový den, kdy jsem ho přijal do svého srdce, ale tehdy jsem ho nepřijal úplně pravdivě, nechápal jsem to. Ve zpovědi jsem opakoval fráze (takové „vzorce“ hříchů).
Někdy ve věku asi 12-13 let jsem začal "dobrodružství" se sexualitou, s erotikou. Doma jsme zavedli internet (krásný a dobrý nástroj) a po nějaké době jsem narazil na skutečnou pornografii. Bylo to tehdy, když jsem na internetu objevil možnost 'historie návštěv' stránek, které si můj otec prohlížel dříve. Byl jsem zvědavý, začal jsem krátkým pokouknutím, ale časem jsem jednal stále odvážněji. Tak se to ve mně ''rodilo'', postupem času se v internetových chatovacích místnostech objevovaly obscénní konverzace, masturbace (kterou jsem dělal každý den, dokonce i několikrát denně, vyjma pauzy spojené např. se zpovědí). Hřešil jsem, ale vlastně jsem pořádně nevěděl, že to je hřích, jen jsem to asi kdysi dávno zaslechl. Bůh ve mně vyvolal výčitky ve smyslu: „Bůh tě sleduje, pamatuješ, že je?“ později ke mně promluvil slovy katechismu, o důsledcích hříchu (obecně). To se mnou otřáslo, litoval jsem toho, ale setrval jsem v tom. Bůh ve mně zapálil „červené světlo“. Navzdory tomu jsem v tom všem setrval, protože tato realita je stále tím, čím jsem a Bůh mě může někdy po smrti zachránit jako něco, myslel jsem si.
Chodil jsem každou neděli na bohoslužby. Pán mi říkal, abych se k Němu vrátil, ale já jsem to neslyšel, nebo to byl druh semene, které padá na špatnou zem.
Zlom nastal, když náš milovaný papež Jan Pavel II. začal trpět a umírat. Prožíval jsem ty chvíle a smrt... Ale Bůh nám dal Milost papežova pokojného přechodu na skutečnou stránku naší existence (2. dubna večer v předvečer Božího milosrdenství).
Pořád jsem byl zaseknutý v tom, v čem jsem byl, ale teď mám chuť napsat, že něco bylo jinak, ale byl jsem stále ve spleti nečistoty. Od 3. června 2005 (na svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova), asi týden, se v mé farnosti konaly misie Božího Milosrdenství (navštěvování obrazu Milosrdného Ježíše) a byly tam rekolekce. Já jsem měl možnost v té době být na duchovní obnově pro mládež. Částečně jsem na nich byl, ale nakonec jsem to vzdal. Dokonce jsem měl v plánu jít na zpověď, ale ''vyšumělo to''.
Nyní trochu odběhnu z tématu, ale ono se nakonec všechno spojí. Líbily se mi dívky, se závistí jsem sledoval páry, jak spolu chodí a mluví si něžná slova. Nejsem a nebyl jsem krásný, hezký, vysoký kluk, který má sklony k žertům a šílenostem, které svět ještě neviděl.
Taky jsem si někde v té době založil na internetu svůj profil na seznamce s fotkou a údaji a dívky se tam dívaly a dávaly "úsměšky" :P (taková opice). Tak jsem si založil profil na jiném webu, ale ne na seznamce. Někdy v srpnu si můj profil na seznamce začala prohlížet jedna dívka, o 3 roky mladší. Chtěla, abychom si vyměnili telefon, email, ale nešlo to, myslím, že ji tehdy na portálu zablokovali. Ale brzy potom na druhém portálu jsem si všiml, že mě sledovala nějaká "osoba" (nevěděl jsem, že je to tato dívka, až po fotce, kterou jsem viděl v sekci "galerie" a kterou měla i na prvním portálu). Napsala mi, že by mě někdy chtěla vidět. Vyměnili jsme si několik emailů. Potkali jsme se dvakrát, pocity byly smíšené, oba jsme byli stydliví, bylo snazší mluvit na internetu než ''v realitě'', ale stál jsem o ni. Později se z virtuální konverzace ukázalo, že mám u ní malou šanci, ale že tato šance je. Já (možná zbytečně, vzdal jsem to místo toho, abych o ni bojoval) a náš vztah se začal zhoršovat.
Co dobrého z toho vztahu vzešlo? Začal jsem se soustředit na vztah s ní, nebyly mezi námi žádné "neslušné" rozhovory, méně často jsem masturboval a sledoval pornografii, k tomu jsem se vracel, když mezi námi něco nebylo v pořádku, ale bylo to už méně časté (ne každý den), ale přesto jsem byl zotročen.
Konečně přichází přelomový rok 2006, dostávám svůj vlastní pokoj (předtím jsem bydlel společně s rodiči), cítil jsem se svobodněji, měl jsem nový život (někdy bohužel velmi svobodně, pokud jde o procházení neslušných stránek). Ale bylo to všechno čím dál méně často. Byla to postní duchovní cvičení, kdy se ohlásila ve společenství mládeže zpověď, a něco mě tlačilo, abych vystoupil ze svého hříchu, prolomil uzavření, ale chyběla mi odvaha. Rok 2006 byl rokem mých 18. narozenin. Událo se něco přelomového. V neděli po narozeninách jsem byl na mši svaté a byl tam úmysl "za Daniela k jeho 18. narozeninám...." Překvapilo mě, Bůh ke mně v homilii mluví o obrácení! Myslel jsem, že to mluví o mém tátovi, dodnes je totiž s Pánem a církví spíše v rozporu), ale občas to zlepší, modlím se za něj.
Nastal důležitý okamžik v mém životě, i když jsem ho nepovažoval za důležitý možná tak, jak ho vidím teď. Listopadová poutní duchovní obnova v mé farnosti, kterou dělal charismatický kněz se svou komunitou. Tento kněz měl stejné příjmení jako já. ;) Mluvil o Bohu, jeho Lásce, krásná slova, veselé scénky společenství. Kněz požádal, aby ti, kteří nemohou přijmout svaté přijímání, ať si stejně přijdou pro požehnání. (Bylo to tohle, co mě nejprve probralo?) Další věc je svědectví jednoho chlapce, který vyprávěl, jak zápasil s .....MASTURBACÍ. Téhož dne jsem se rozhodl jít ke zpovědi; a udělal jsem to. Kněz mi před udílením rozhřešení řekl tato slova (mám je stále na paměti): ''Bůh ti dává svobodu...'' Jen s ním jsem dokázal překonat své bažiny, byl jsem a jsem šťastný! Padl jsem poté jen 3x, jsem svobodný, Ježíš mě osvobodil, miluji ho! Aleluja!
Rozhodl jsem se a připojil se ke komunitě, která se ohlásila během postních rekolekcí. Později mě Pán začal očišťovat a stále mě očišťuje, ať je Jeho vůle. Amen.
Pán mi dal poznání prostřednictvím charismatického společenství, že mě osvobozujeod hříchu a potvrdil, co se stalo. Později mi osobně svou Milostí ukázal, že má dívka byla nevědomým nástrojem v Jeho ruce. Jasným důkazem je, že oslavuje své narozeniny 3. června (když Pán Ježíš přišel do mé farnosti s misiemi na Slavnost svého Božského Srdce). Jsem s touto dívkou v kontaktu, vztah se zlepšil hned po mém návratu k Ježíšovi (modlil jsem se za zlepšení vztahu), chci a modlím se, aby se setkala s Ježíšem a zažila stejnou lásku a to, co od Něho zažívám já.
Nyní přemýšlím o kněžství a rozhodl jsem se, že chci sloužit lidem tímto způsobem. Amen.
CHVALTE PÁNA
Rafał Soroczyński
