Stále častěji se objevují hlasy, že popis narození Ježíše je mýtus a nemá nic společného s historií. A jsou to hlasy často velmi uznávaných historiků starověku.
Z vědeckého hlediska je ale zajímavé, že se nenašly žádné dokumenty, které by nás donutily na Ježíšovo narození nahlížet takto skepticky. Jde spíše o módu. Před několika desítkami let hledali nejvýznamnější historici argumenty pro to, že biblické popisy nejsou vůbec v rozporu s historií, posledních zhruba tucet let a ještě trochu více je dobou hledání argumentů proti.
To, že se zprávy od Matouše a Lukáše liší a že v některých detailech existují problémy, se vždy vědělo, ale existuje nejméně 11 faktů, na kterých se oba evangelisté shodují, o kterých píše Raymond Brown ve své monumentální studii „The Birth of the Messiah“ [str. 34–35 ze 752 stran!).
Vezměme si například jeden, že Ježíš se narodil v Betlémě. Začíná se prosazovat teze, že se narodil v Nazaretě, protože byl nazýván Nazaretským, protože byl během procesu poslán k Herodovi, vládci Galileje. A vrcholným argumentem má být, že Starý zákon slibuje, že Mesiáš, neboli budoucí vládce se má narodit v Betlémě (Micheáš 5:1-4). Ježíš se tedy určitě nenarodil v Betlémě, jen to napsali, aby měli později další argument, že Ježíš je Mesiáš. Ale kdyby se Ježíš narodil v Betlémě, jak by měli napsat, kde se narodil? Jaký je problém, když se narodil v Betlémě, kde nějaký čas pobýval, pak žil v Egyptě a pak v Nazaretě?
Každý, kdo mě zná, ví, že pocházím z Mizerny. Ale mnoho obyvatel Mizerny a Maniówa ví, že jsem v Maniowě bydlel první 4 a půl roky. Pak jsem se stěhoval.
Abyste poznali celou pravdu, musíte vědět víc. To je jasně vidět v evangeliu sv. Jana: „Jiní řekli: ‚Toto je Mesiáš.‘“ „Ale, jiní řekli, přijde Mesiáš z Galileje? Neříká Písmo, že Mesiáš přijde ze semene Davidova a z města Betléma, odkud David pocházel?“ (Jan 7:41–42) Ne každý věděl o podrobnostech Ježíšova dětství.
Samozřejmě lze vždy říci, že existuje pravděpodobnost, že se Ježíš nenarodil v Betlémě, ale uvažovat, že se rozhodně nenarodil v Betlémě, není intelektuálně poctivé. A jak napsal Benedikt XVI. o teorii narození Ježíše v Nazaretu: „Nechápu, jak by tato teorie mohla být skutečně ospravedlněna odkazem na zdrojové materiály“ („Ježíš Nazaretský. Dětství“, str. 91).
Místo narození Ježíše nakonec není pravdou víry, ale pokud jsme upřímní a chceme dělat vědu, můžeme říci jen to, že jediné dva staré dokumenty, které zmiňují narození Ježíše, souhlasí s tím, že se narodil v Betlémě, dokonce i jejich autoři mají své vlastní teologie, své vlastní předpoklady a někdy se zdají být trochu rozporuplné. Snad také přidávají tolik samy od sebe, že si nikdy nebudeme 100% jisti, zda jde ještě o příběh, nebo již o midraš (pozn. midraš je odvozen od slovesa דרש ve významu „hledat, bádat, zkoumat“, tedy snaha zkoumat a porozumět biblickému textu), ať už jde o fakta nebo podobenství. Ale tvrdit na tomto základě, že vše bylo vymyšleno, je vědecká chyba. Každopádně příběh se nemění.
To, že o smolenské katastrofě uslyšíme mnoho hypotéz, nesmyslů, protichůdných teorií a lží, není žádným argumentem, že by 10. duben 2010 byl mýtus.
A abych skončil s jazýčkem na vahách, budu citovat Josepha, který o délce života prvních lidí na Zemi píše: „A všichni historici starověké řecké a barbarské historie svědčí o mém vyprávění, Manetho, autor historie Egypťané a Berozus, který shromáždil chaldejské tradice, stejně jako Mochus, Hestiaeus a Jeroným, Egypťan, který zaznamenal dějiny Fénicie, tvrdí totéž jako já, a také Hésiodos, Hekatoeus, Hellanicus, Acusilaus a další Eforus a Mikuláš z Damašku píší, že starověcí lidé žili tisíc let. TAK VIDÍ VĚC, CO ŘÍKÁ“ („Starověké dějiny Izraele“, kniha 1, III.9).
Rafal Soroczyński
