Pan Milan Větříček mě upozornil na zajímavost, o které jsem netušil a možná, že zaujme i další: Zlatý míč je prestižní fotbalová cena, obvykle přezdívaná také Nejlepší evropský fotbalista roku. V roce 2007 jej v dresu AC Milán získal brazilen Ricardo Izecson dos Santos Leite s přezdívkou Kaká. Na tom není nic tak mimořádného… Mimořádná je ovšem skutečnost, že slavný Kaká vůbec stojí na nohou.
Ricardo se narodil 22.4.1982 v Gama. Jako talentovaný fotbalista začal hrát v mládežnickém sektoru São Paulo FC.
V říjnu 2000 však přišel zlom. Skočil do bazénu a poranil si páteř, došlo ke zlomenině 6. obratle. Jeho rodiče zajistili špičkovou péči, nejlepší neurochirurgy z Brazílie. Mohli si to dovolit, jeho otec byl skvěle placený stavební inženýr. Ale verdikt odborníků byl nemilosrdný – invalidní vozík. Naděje, že ještě někdy bude hýbat nohami byla mizivá. Natož, aby kopal do balonu.
Jediné, co lékaři zoufalým rodičům i Ricardovi mohli poradit, jediný, kdo ještě mohl situaci změnit, byl Bůh. Ať se k němu modlí. A přesně to také udělali. Ricardo sám říká: „Prosil jsem ho, by mi dovolil aspoň ještě jednou kopnout do míče….“ A Bůh ho vyslyšel.
Už v únoru 2001 znovu stál na hřišti. Hrál za brazilskou reprezentaci, později AC Milán nebo Real Madrid. V roce 2007 získal Zlatý míč.
Stal se vynikajícím fotbalistou, ale nezapomněl. „Bůh mi pomohl a chci se stát jeho služebníkem,“ říká slavný útočník. Pravidelně navštěvuje kurzy teologie, část příjmů, které si vydělá fotbalem, zasílá církvi. A až ukončí fotbalovou kariéru je rozhodnut začít pracovat v církvi.
Vždy po každém gólu, po každém vítěství, se obrací k nebi a děkuje. Dobře ví, komu má být vděčný.
