Není možné, aby stvořená bytost, ať už anděl nebo člověk, pochopila velké a hluboké tajemství vtělení Božího Syna. Právě ono je základem povýšení Panny Marie ...
Vznešenost Matky Boží
Není možné, aby stvořená bytost, ať už anděl nebo člověk, pochopila velké a hluboké tajemství vtělení Božího Syna. Právě ono je základem povýšení Panny Marie a spolu i základem naší útěchy, že Panna Maria od věčnosti byla vyvolena i za orodovnici lidského pokolení. Pro toto své vyvolení byla obdařena hned v prvopočátku svého početí čistotou bez poskvrny a nejdokonalejší spravedlností. Přišla na svět, aby se stala matkou Ježíše, Božího Syna, našeho Spasitele. Jak vznešený, jak důstojný je to cíl! Která chvalořeč se vyrovná výroku Ducha Svatého v knize rodu Pána Ježíše: „
Maria, ze které se narodil Ježíš?“
Maria, matka Syna Božího! Kdo nevidí, že je vznešenější než všichni svatí: než patriarchové, apoštolé, mučedníci, vyznavači a panny, že je vznešenější než její panický ženich, sv. Josef? Svatí patriarchové, apoštolové, mučedníci, vyznavači a panny jsou přátelé Ježíše Krista, andělé jsou jeho sluhové a sv. Josef je jeho pěstoun. Být přítelem Ježíše Krista, být jeho služebníkem, být jeho pěstounem, je jistě velká čest. Panna Maria však není jen přítelkyní, jen služebnicí, jen chůvou Ježíše Krista; její důstojnost je mnohem větší, vznešenější: ona
je jeho matkou!
Jaká je to matka, jaký syn! Rozjímejme v jakém spojení je Ježíš Kristus s Marií. Není to svazek jen přátelství, ale svazek těla a ducha, svazek tak úzký, že můžeme říci: jako syn je část člověčenství své matky, tak i Ježíš jako člověk je část své matky Marie. Ona mu vskutku mohla říct: „
Ty jsi můj milý syn, kterého jsem počala v plnosti času!“
Maria, matka Syna Božího! Je to nevýslovná, nevystižitelná, nejvyšší důstojnost, kterou nelze vypovědět lidským jazykem. Všemocný Bůh dal andělům nebeskou čistotu, patriarchům a prorokům nebeské světlo, mučedníkům stálost a udatnost,
Panně Marii však dává svého jednorozeného Syna. Zplozený od věčnosti z nebeského Otce jako Bůh, stává se v plnosti času synem Panny Marie jako Bůh a spolu člověk. Panna Maria byla šťastnější nad všechny tvory, jsouc matkou Ježíše Krista. Není možné pomyslet si větší důstojnosti, většího vyznačení nad to, k němuž byla vyvolena Maria: být matkou Božího Syna, být matkou toho, kterého ctí a chválí zem, moře a hvězdy, kterému slouží Slunce, Měsíc a všechno.
Naše úcta k Matce Boží
Maria, Matka Boží! Jaká je to pohnutka pro nás k úctě a k vděčnosti! Copak nemáme příčiny radovat se z matky našeho Spasitele, z matky Božího Syna? Vždyť Ježíš, syn Panny Marie, je podle své božské přirozenosti jedné bytnosti a podstaty s Bohem Otcem, se Svatým Duchem a podle své lidské přirozenosti skrze Pannu Marii stal se nám rovným, přijal podíl na naší bídě a trápení, přišel mezi nás na svět, aby nás vykoupil a spasil. Copak není pravda, co říkají církevní učitelé, když nazývají Pannu Marii spolupůsobitelkou, příčinou našeho spasení? Byla předpovídaná od věků, jako vítězná hrdinka nad hříchem a ďáblem, jako denice, ohlašující naše spasení, jako matka Spasitele, která spojuje nás s Bohem, osvěcuje cestu k němu, učí přemáhat zlou žádost a konat všechny ctnosti. Ona podle výroku sv. Jeronýma je vyvolena od Všemohoucího, aby přinesla pokoj zemi, víru modloslužebníkům, pořádek životu, konec hříchu a nepravostem. Hle, Panna Maria je nejblaženější tvor, jakého víc na světě nebylo, ani nebude!
Její vznešenost je tak mnohá, že nevíme, jak se jí máme divit, jak ji máme dostatečně uctít. To říká i sv. Jan Damascenský: „
K chvále tvojí důstojnosti, Panno Maria, je nedostatečný každý jazyk!“ A opat Arnold píše: „
Kdybych mluvil jazykem lidským a andělským, nemohu vypovědět něco důstojného slávě svaté a vždy panenské matky Kristově, Marii.“
Panna Maria, matka a orodovnice křesťanů
K naší potěše slouží, že náš Spasitel Ježíš Kristus tuto svou matku ustanovil i za naši matku. Ona, obdařená velkou mocí v Nebi a na Zemi, učiněná Královnou nebes a země, ona, paní všemocná a povýšená nad hvězdy,
je i matkou každého z nás. A co může odepřít matka svému dítěti? Či snad nedosáhnou všechno ti, kteří se utíkají k ní s důvěrou, kteří vzývají ji srdečně? Její přímluva musí nám dodat důvěry, musí nám pomoci více než přímluva ostatních božích svatých.
Jestli hledáš orodovnici u Ježíše Krista,
obrať se k Marii. Syn nikdy neodmítne svou matku. U ní vždy najdeme milost, neboť ona je plná milosti a to, jak říká sv. Tomáš Akvinský:
plná milosti nejen pro sebe, ale i pro nás. Ona byla naplněna milostí tak, že mohla působit ke spasení celého světa. „
Proto – dokládá tentýž světec –
můžeš být vysvobozen skrze ni ve všech nebezpečích od všeho zlého, můžeš také dosáhnout od ní pomoci ve všech dobrých činech.“
Nicméně, chceme-li, aby Panna Maria byla skutečně naší dobrou matkou, musíme i my hledět být jejími dobrými děťátky. Dobré dítě ctí, miluje, poslouchá svou matku a vyvaruje se všeho, čím by ji zarmoutilo. A tak se musíme i my všichni chovat k Panně Marii. Musíme ji uctívat modlitbou, srdečně ji milovat, obracet se k ní s důvěrou v soužení a potřebách těla i duše a vyvarovat se všeho, čím bychom ji zarmoutili, zejména vyvarovat se hříchu.
Nebolí snad matku, když vidí, že se dítě dopouští nějakého poklesku?
Tím víc bolí Pannu Marii, když křesťan, vykoupený krví jejího Syna, uráží hříchem Boha, křižuje znovu jejího Syna. Proto si pevně umiňme, že budeme dobrými děťátky Panny Marie, že se vyvarujeme všeho, čím bychom ji zarmoutili. Potom můžeme předstoupit před ni s důvěrou a modlit se k ní:
„
Pod ochranu tvou se utíkáme, svatá Boží Rodička, prosbami našimi nepohrdej v potřebách našich!“
Stanislav Kianička
Článek vyšel původně v časopise Kráľovná posvätného ruženca č. 12/1930, do elektronické podoby byl zpracován Dominikánskou knihovnou, pro zveřejnění na stránce christianitas.sk byl částečně upraven redakcí Christianitas.sk.
Převzato z
www.christianitas.sk/,
článek z 1. 1. 2023 naleznete
zde.
